Sciencemag.cz
Doporučujeme
Krávy produkují ve svém žaludku methan, skleníkový plyn mnohem účinnější než oxid uhličitý. Tudíž se chov krav tu zcela zavrhuje, tu se objevují myšlenky na geneticky modifikované krávy, které by metan nevytvářely (přesněji řečeno jsou za to odpovědné mikroorganismy, takže i ty genetické zásahy by mohly být pojaté různě). Ve studii Washington State University došli nyní její autoři k závěru, že produkci metanu v simulátoru kravského žaludku dokáže inhibovat mikrobiální kultura z klokaních výkalů. V zařízení pak namísto metanu vznikala kyselina octová, kterou krávy navíc dokážou dále metabolizovat a získávat z ní energii (respektive z ní vyrábět své tělo). I když pomineme oteplování, produkce metanu znamená, že krávy takto přijdou až o 10 % energie (poznámka: myslí se zřejmě něco jako přepočet na uhlík, prostě tolik z celulózy se nevyužije?).
Vědci se již pokoušeli pro omezení produkce metanu měnit stravu krav nebo jim podávat jim chemické inhibitory, ale příslušné bakterie (metanogeny) se brzy stávají vůči chemikáliím odolné. Také se experimentovalo s různými vakcínami, ale mikrobiom krávy závisí na tom, kde se živí, a na světě existuje příliš mnoho různých druhů metanogenů. Zásahy mohou také negativně ovlivnit jiné biologické/biochemické procesy.
Na Washington State University mají pro různé experimenty k dispozici zařízení simulující bachor. Hlavní autorka nové studie Birgitte Ahring a její kolegové navíc zjistili, že klokani mají v předžaludku bakterie produkující kyselinu octovou místo metanu. Další výzkum ukázal, že specializovaný proces výroby kyseliny octové probíhá nikoli u dospělých jedinců, ale pouze u klokaních mláďat. Izolovat specifické bakterie odpovědné za syntézu kyseliny octové se nepodařilo, vědci proto použili smíšenou kulturu získanou z výkalů klokánků.
Po počátečním snížení počtu bakterií produkujících metan pomocí speciálního inhibitoru pak v simulovaném reaktoru dokázaly nové bakterie kulturu „ovládnout“, tj. růst zde po několik měsíců dostatečně rychle, aby je metanogeny opět nevytlačily. Možná by stačilo prostě v delších časových horizontech podávat kravám takový inhibitor metanogenů. Tedy samozřejmě fungování u živých zvířat zbývá ještě vyzkoušet…
Supriya C. Karekar et al, Reducing methane production from rumen cultures by bioaugmentation with homoacetogenic bacteria, Biocatalysis and Agricultural Biotechnology (2022). DOI: 10.1016/j.bcab.2022.102526
Zdroj: Washington State University / Phys.org
Poznámky PH:
Methan má na oteplování asi 30krát větší efekt než oxid uhličitý. Kolik ale metanu uteče při těžbě zemního plynu, což je vlastně methan? Kolik se ho uvolní z rýžových polí, různých mokřadů a dalších málo prokysličených vlhkých prostředí? Je příspěvek skotu s tím vůbec nějak poměřitelný? Tisková zpráva k článku výše uvádí, že více než polovina methanu v atmosféře je zemědělského původu (produkují i další přežvýkavci, kozy, ovce…), ovšem chov vs. rýžoviště se zde neanalyzuje.
poznámka moje:
Chov dobytka na jídla v průmyslovém měřítku je volitelný a zbytný.