Sciencemag.cz
Doporučujeme
Pokud k nejednoznačným výsledkům docházejí experimenty zkoumající teorii mysli u psů, pak asi není překvapivé, že šimpanzi bonobo tento koncept chápou a používají. Bonobové v experimentu rozuměli, že lidé nemají k dispozici nějakou informaci – takže když od nich chtěli pamlsky, museli člověka nejprve upozornit, kde se pamlsek nachází.
„Schopnost vycítit mezery ve znalostech druhého člověka je základem našeho nejsofistikovanějšího sociálního chování,“ uvedl spoluautor nové studie Chris Krupenye z Johns Hopkins University.
Výsledky podle něj naznačují, že teorie mysli je schopnost společná lidem a (minimálně některým) lidoopům a vznikla před miliony let. Není závislá na jazyce v lidském slova smyslu.
Vědci pracovali se třemi samci bonobů: Nyotou (25 let), Kanzim (43 let) a Tecem (13 let), o něž se stará nezisková organizace Ape Initiative.
Během experimentu seděl jeden z bonobů se spoluautorem studie Lukem Townrowem vždy naproti přes stůl. Bonobo sledoval, jak druhý člověk dává pod jeden ze tří kelímků pamlsek. Někdy Townrow viděl, kam pamlsek putuje, jindy ne. Bonobo si mohl pochoutku vzít, pokud ji Townrow našel.
Ať už Townrow viděl, kam je pamlsek schovaný, nebo ne, vždy položil otázku: „Kde je pamlsek?“ a pak deset vteřin čekal. Pokud viděl schovávání („pokud bonobo viděl, že Townrow viděl“), během těchto 10 vteřin bonobo obvykle nehybně seděl a čekal. Když však Townrow ukrývání pamlsku neviděl, bonobo mu rychle ukázal na správný hrníček.
Nakonec i ve volné přírodě šimpanzi varují své kolegy třeba před hadem – a provádějí to pouze tehdy, jsou-li přesvědčeni, že ostatní o hadovi nevědí.
Jinak řečeno, šimpanzi (ať už „praví“ či bonobové) zvládají mít v hlavě vedle sebe dva protichůdné pohledy na svět (já vím, že x, ale také vím, že y neví, že x).
Townrow, Luke A., Bonobos point more for ignorant than knowledgeable social partners, Proceedings of the National Academy of Sciences (2025). DOI: 10.1073/pnas.2412450122
Zdroj: Johns Hopkins University / Phys.org
