Sciencemag.cz
Doporučujeme
Výzkumníci z University of Queensland objevili v bakteriích struktury, které jsme dosud znali pouze u eukaryotických organismů.
Při pátrání po původu eukaryot se obvykle zaměřujeme na mitochondrie (viz např. rovněž v češtině vyšlá kniha Nicka Lanea „Síla, sexualita, sebevražda“, kde považuje akvizici mitochondrií za vůbec rozhodující moment pozemského života, nepravděpodobnou událost umožňující vznik pozdější komplexity), eventuálně zkoumáme, jaká skupina archea mohla mít k předkům eukaryot nejblíž. Kde se ale vzalo jádro?
V PLoS ONE byl nyní publikován článek, podle něhož bakterie Gemmata obscuriglobus mají ve svých membránách póry, které připomínají struktury eukaryot a v této podobě u prokaryot dosud nebyly známy; konkrétně má jít o póry, která pak u eukaryot řídí látkovou výměnu mezi jádrem a zbytkem buňky (nuclear pore complexes, NPC).
Gemmata obscuriglobus si pomocí těchto pórů rovněž vytváří vlastní oddělené vnitřní struktury; tento ve vodě žijící organismus tak má patřit k vůbec nejsložitějším známým bakteriím a, což je známo již asi 20 let, dokonce si i odděluje do samostatného prostoru svou DNA (nukleoid, který zase připomíná „pravý“ chromozom u eukaryot).
Bezprostřední vztah ke vzniku jádra eukaryotních buněk toto zjištění nemá, protože jaderný genom eukaryot pochází z archeí, nikoliv „pravých“ bakterií, jako je Gemmata obscuriglobus. Spíše se asi ukazuje, že určité minimálně vnějškově podobné komponenty se v evoluci objevovaly nezávisle na sobě vícekrát, v eukaryotické buňce se ovšem zkombinovaly.
