Sciencemag.cz
Doporučujeme
Římané se v době kolem přelomu letopočtu dostali od Rýna až k Labi, ve stejné době se pokusili proniknout také do Marobudových Čech. Tyto snahy víceméně ztroskotaly, zejména v důsledku známé bitvy v Teutoburském lese, pravda ale je, že i po roce 9 n. l. podnikly legie do oblasti mezi Rýnem a Labem řadu výprav, a to nikoliv bez úspěchů.
V této souvislosti vyvstává následující otázka: Bylo to všechno součástí nějakého jednotného plánu, např. na zkrácení hranice, zamýšlené na Dunaji a Labi se spojnicí přes Čechy/Moravu (později např. došlo možná analogicky k výbojům, jejichž hlavním cílem bylo zkrátit hranici mezi Rýnem a Dunajem)? Archeologové zde mohou víceméně pouze odkázat na názory historiků. Někteří tvrdí, že římské výboje v „barbarských oblastech“ (tj. nikoliv proti jedné organizované říši) probíhaly spíše ad hoc a např. v souvislosti s momentálními osobními zájmy (jak politiků v Římě, tak velitelů na místě). Vojsko bylo početné a bylo ho třeba zaměstnat, pokud ovšem zrovna nevyvstávala jeho potřeba jinde. Z tohoto hlediska se tažení do Germánie Římu ani nemuselo vyplácet, ale bylo rizikové nechat armádu zahálet a demonstrace síly mohla působit preventivně.
Názory na to, zda strategický cíl Labe vůbec existoval, se různí. Některé pohledy zdůrazňují, že cílem Říma (alespoň do nějaké doby) nebyla žádná hranice, ale dobytí celého světa, proto by Labe stejně znamenalo jen dočasný, nikoliv trvalý cíl. Pak by ani příliš nemělo smysl zkracovat hranici, když stejně byla chápána jen jako dočasná. (Na druhé straně ale už za Augusta potřeba další expanze nějak vyprchávala, za klad byl pokládán spíše mír.)
Řada historiků ovšem zastává opačný pohled na věc, minimálně v tom smyslu, že Labe bylo dalším logickým krokem po překročení Rýna s tím, že další výboje by stejně byly možné až po trvalejší pacifikaci této oblasti. Měla existovat ucelená strategie.
Nicméně „ad hoc“ charakter římských akcí potvrzuje i to, že i Germanicus dosáhl za Rýnem několika úspěchů, císař Tiberius mu však v roce 16 nařídil vojenské akce ukončit a od té doby se zde Římané už soustředili spíše na zabezpečení rýnské hranice. (Naopak na sever od Dunaje Římané pronikat zkoušeli, a to nejen za Marka Aurelia.)
Zdroj: Archeologie pravěkých Čech 8 – Doba římská a stěhování národů (Archeologický ústav AV ČR, 2008) a další
Poznámky PH: Co analogie – kde dále se Římané pokoušeli o výboje, ale pak se jakoby bez nutné příčiny zastavili, nebo dokonce stáhli zpět, a to ještě v době, kdy impérium vzkvétalo? Británie (včetně opuštění Antoniova valu, i když opticky dle mapy byl na užším místě než jižnější val Hadriánův), Mezopotámie (po Traianovi Parthům vrácena), Núbie (Římané snad dobyli za Augusta i Napatu, ale stáhli se), Jemen (snad jeden pokus o tažení do jižní Arábie)…
