Články

Díky schopnosti letět ve formaci s milimetrovou přesností má dvojice družic, které tvoří evropskou misi Proba-3, bude možné dosáhnout něčeho, co zatím nebylo pro kosmické mise možné – vytvořit jednou platformou stín, který přesně zakryje z pohledu druhé družice Slunce, aby bylo možné po delší dobu pozorovat velmi slabou atmosféru …

Vědci z Hokkaido University a University of Tokyo získali nové poznatky o vzniku organických sloučenin ve vesmíru. Laboratorně studovali, jak se atomy uhlíku chovají v prostředí ledu. Předpokládá se, že některé z nejsložitějších organických molekul ve vesmíru vznikají na povrchu zrnek mezihvězdného ledu za velmi nízkých teplot. Ledová zrna vhodná …

Podle nové studie evoluce, alespoň u bakterií, není tak nepředvídatelná („náhodná“), jak se dosud předpokládalo. Co konkrétně to znamená, k tomu viz dále. Výsledky by prý mohly otevírat řadu možností v syntetické biologii, medicíně a environmentálních vědách. Studii vedli James McInerney a Alan Beavan z University of Nottingham a Maria …

Lauren Weiss z University of Notre Dame a její kolegové vytvořili první katalog malých planet podobných Zemi, v jejichž systému se dále vyskytuje i planeta podobná Jupiteru. Vytváření tohoto souboru trvalo jeho autorům 10 let. Jupiter se pokládá za jednu z možných příčin vzniku života na Zemi. Během formování Sluneční …

Astronauti ve vesmíru spalují více kalorií než lidé na Zemi (vše jistěže nějaké „průměry“) a potřebují ve větším množství některé mikroživiny, jako je vápník, aby si udrželi zdraví během dlouhodobého pobytu ve stavu beztíže či mikrogravitaci. Budoucí dlouhodobé mise budou také vyžadovat udržitelné a cirkulárních pěstování potravin v rámci kosmické …

Nová studie tvrdí, že při hledání života na exoplanetách by mohlo být efektivní se zaměřit primárně nikoliv na přítomnost, ale spíše na nepřítomnost něčeho – konkrétně CO2. Vědci z MITu, University of Birmingham a dalších institucí navrhují, že pokud má planeta terestrického typu v atmosféře podstatně méně oxidu uhličitého než …

Volné, respektive rozpouštědlem obalené (solvatované) elektrony v kapalině mohou iniciovat další chemické reakce. Výhodou přitom je, že po elektronech na rozdíl od jiných činidel nezůstane žádný odpad. Samozřejmě ovšem solvatované elektrony na rozdíl od klasických solvatovaných iontů není tak snadné připravit. Vědci z Rice University, Stanford University a University of …

Podle Google Analytics. Jak vidno, jasně převládá astronomie a astrofyzika, do žebříčku se tu a tam vloudí jiné téma z fyziky (supravodivost), kvantové počítače, matematika apod. Chemie, biologie, archeologie zde zastoupeny nejsou, medicína minimálně. Bez ohledu na vlastní záliby se snažím k preferencím čtenářů samozřejmě přihlížet… https://sciencemag.cz/co-si-hawkinguv-spolupracovnik-hertog-mysli-o-puvodu-casu/ https://sciencemag.cz/na-matfyzu-otestovali-lk-99-uudajny-supravodic-pri-pokojove-teplote/ https://sciencemag.cz/nova-teorie-navrhuje-ze-vesmir-muze-byt-stary-az-267-miliard-let/ https://sciencemag.cz/webbuv-dalekohled-podrobne-zachytil-stred-mlecne-drahy/ …

Speciální membrány na bázi grafenu mohou zefektivnit palivové články. Umělá inteligence pravděpodobně vyřešila záhadu Raffaelova obrazu Madona s růží. Anomálie signálu GPS. Systémy umělé inteligence umí stále lépe oklamat člověka Umělou inteligenci lze školit za různým cílem, ať už jde o tvorbu malwaru, sociální inženýrství nebo k jiné (alespoň potenciálně) …

Vědci z Yaleovy univerzity možná vyřešili dlouholetou záhadu: proč některé kovové meteority vykazují stopy magnetického pole. Výsledek může vysvětlovat i vznik magnetických dynam v jádru některých planet. Jádra Země, Merkuru a dvou Jupiterových měsíců, Ganymedu a Io, vytvářejí detekovatelná magnetická pole. Stopy dávného magnetismu byly nalezeny i na Marsu a …