Články

COVID-19: Fyzikové tvrdí, že rozestupy a rouška nestačí

Chování kapiček, které mohou obsahovat viry včetně koronaviru, se prý dosud popisovalo pomocí zastaralých modelů z oblasti dynamiky tekutin. Předpokládaná rizika proto nejspíš neodpovídají realitě. Vědci z Vídeňské technické univerzity, University of Florida, pařížské Sorbonny, MITu a Clarkson University (New York) v nové studii nijak nezpochybňují prospěšnost roušek (masek, respirátorů…) …

více »

Sestrojili poloviční sčítačku z magnonů, stačily tři drátky

Výzkumníkům se podařilo fyzicky zkonstruovat logický obvod fungující jako poloviční sčítačka (half adder). Funguje ovšem na bázi nikoliv hradel z tranzistorů, ale magnonů. Úspěchu dosáhl tým z Technische Universität Kaiserslautern (TUK) a University of Vienna, výsledky byly publikovány v Nature Electronics. Magnony jsou kvazičástice, jakési vlny, které překlápějí spiny. Mohly …

více »

Znovu: koronavirus a krevní skupiny

O tom, že v závislosti na krevní skupině mohou být lidé různě náchylní k onemocnění koronavirem, eventuálně má u nich choroba různě závažný účinek, se objevily první studie již na jaře. Následují dvě další analýzy. V jednom výzkumu vědci porovnali více než 473 000 lidí v Dánsku, kteří onemocněli COVID-19, …

více »

Zeptosekundy: Změřili rekordně krátký časový úsek

Zepto neboli 10 na -21. Dobu 247 zeptosekund trvá fotonu projít molekulou vodíku. V roce 1999 dostal egyptský chemik Ahmed Zewail Nobelovu cenu za zjištění, že k tvorbě a rozpadu chemických vazeb dochází v řádu femtosekund. Nyní na Gotheho Univerzitě v Mohuči tým Reinharda Dörnera změřil vůbec nejkratší časový úsek. …

více »

Zlato jako kouzelná hůlka

Titaničitan strontnatý SrTiO3 se používá např. v optických technologiích, je jedním z perovskitů, obdobou nejběžnějšího CaTiO3. Vědci nyní dokázali strukturu krystalu SrTiO3 změnit pouhým dotekem zlata a jak uvádějí, stejně by měly fungovat i další ušlechtilé kovy. Tato interakce vytvoří mezi krystalem (polovodičem) a kovem (vodičem) tzv. Schottkyho křižovatku. Do …

více »

Nanodiamanty sledují redoxní reakce v buňkách

Nitroxidy vykazují zvláštní magnetické chování a jejich magnetická komunikace s centry dusík-vakance v diamantech se projevila jako změna v optických vlastnostech center. Redoxní reakce hrají zásadní roli při udržování metabolických a dalších procesů v živých buňkách. Pro lepší pochopení těchto procesů se vědci snaží vyvinout různé nanosondy použitelné přímo v …

více »

Týden na ITBiz: Nástup chromebooků

Růst prodejů PC. Představen nový iPhone. Litografie i pro 2D materiály. Podnikové služby se do pěti let zařadí mezi nejdůležitější sektory české ekonomiky.  Trendy v kontejnerizaci aneb kam kráčí OpenShift. Jak pandemie promění digitální prodej? Analytici společnosti Gartner identifikovali pět oblastí digitálního a online prodeje, které se promění v důsledku …

více »

S ohromnou přesností zvážili planety v systému TRAPPIST-1

Před dvěma lety vyšla studie, ve které vědci upřesnili hmotnosti planet u TRAPPIST-1. Eric Agol a jeho kolegové nyní vydali novou studii, ve které jdou s přesností ještě dál. Oproti předešlé studii využili dalších 163 pozorování tranzitů z kosmického dalekohledu Spitzer, Keplera, Hubblova dalekohledu a z dalekohledů na Zemi. Celkem …

více »

Miliarda kyvadélek pro lov těžkých částic temné hmoty

Temná hmota stále uniká. Dosud neúspěšné pokusy o její detekci se týkaly vždy pouze určitého typu částic (WIMP, axiony, sneutrina, neutralina apod.) a výsledky stanovovaly rozmezí, v němž se nic objevit nepodařilo. To platí i pro nově navrženou metodu, která se soustředí na případné těžké částice. Vědci z National Institute …

více »