Články

Kvazičástice SPP představují naději pro efektivní přenos signálu v miniaturizovaných elektronických obvodech

Povrchové plazmonové polaritony (SPP, surface plasmon polariton) jsou kvazičástice, o nichž nyní vědci z Pennsylvania State University začali uvažovat jako o mechanismu pro přenos signálu. SPP by mohly představovat alternativu k přenosu informace pomocí elektronů i k fotonice. Přenos elektronů generuje odpadní teplo, což limituje další miniaturizaci, u fotoniky je …

více »

Týden na ITBiz: Proč blockchain selhává

Zákony informatiky: Reedův zákon a sítě v sítích. ČTÚ přesunul zahájení aukce mobilních kmitočtů na leden. Podnikové služby v čele digitální revoluce Obor podnikových služeb stále více souvisí s informačními technologiemi. Podle Jonathana Appletona, ředitele asociace ABSL, dokonce centra služeb stojí v samém centru digitální revoluce, která nyní probíhá napříč …

více »

Proč ve městech roste kriminalita – jde o to, jaká

S růstem města se v něm zvyšuje i kriminalita, a to rychleji než počet obyvatel. Jak tento jev vysvětlit? Předně by jistě mohl někdo mravokárně mudrovat o tom, že lidé jsou ve městech odcizení, žijí nemravně, rozpadá se zde rodina, mizí vztah k přírodě či náboženská víra (a blablabla). Čím …

více »

Exoměsíce mohou mít i velikost Neptunu

V roce 2017 oznámili vědci opatrně objev prvního exoměsíce. O rok později dodali další pozorování z Hubblova dalekohledu. Samotná existence exoměsíce Kepler-1625 b I zůstává nejistá a nic se na tom v nejbližších letech nezmění. Největší měsíc Sluneční soustavy Ganymedes je větší než Merkur. Astronomové očekávají, že ve vesmíru mohou …

více »

Temná hmota vysvětluje rotaci superspirálních galaxií lépe než MOND

Obří spirální (superspirální) galaxie se otáčejí mnohem rychleji než Mléčná dráha. Zajímavé na tom má být, že zaznamenané výsledky spíše odpovídají existenci temné hmoty než konkurenční teorii modifikované newtonovské mechaniky (MOND). Pro přibližnou orientaci několik čísel. Mléčná dráha, celkem typická spirální galaxie („spirální galaxie s příčkou typu SBc“), rotuje v …

více »

Život na planetách u černých děr je pochybný

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Působí to jako nesmysl, nebo alespoň hodně výstřední nápad. Nebýt filmu Interstellar, nikdo by se tím nejspíš vážně nezabýval. Nicméně v reakci na film se začalo diskutovat i o možné existenci obyvatelných planet obíhajících kolem černých děr. Černá díra vzniká zhroucením hvězdy, takže lze pochybovat už o tom, že by …

více »

Všechna pohoří si jsou podobná – matematicky

Zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

Prý nezávisí na absolutní výšce hor, na jejich stáří ani na tom, zda jsou tektonického nebo sopečného původu. Matematický popis všech dosud zkoumaných pozemských pohoří je obdobný, tvrdí alespoň vědci z Ústavu jaderné fyziky Polské akademie věd v Krakově. Jejich práce byla publikována v Journal of Complex Networks. Základem modelu …

více »

Proč v lithiových bateriích rostou dendrity

Foto: © Oleksiy Mark / Dollar Photo Club

Dendrity představují pro technologie baterií velký problém. Jedná se o vlákna, která vznikají ve fázi vylučování látek na elektrodě. V důsledku toho se zhoršují parametry baterie, dochází k nežádoucím reakcím elektrolytu s lithiem. Dendrity navíc mohou prorůst mezi oběma elektrodami tak, že způsobí zkrat, přinášejí i riziko vzplanutí/výbuchu baterie. Vědci …

více »

Větry z černých děr brání vzniku hvězd

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Alespoň v trpasličích galaxiích podle všeho platí, že černé díry podstatně ovlivňují galaxii jako celek. Ty z galaxií, které mají ve svém středu hodně hmotnou černou díru, obsahují méně hvězd. Za trpasličí galaxie označuje takové, které mají od 100 milionů do několika miliard hvězd – pro srovnání, Mléčná dráha jich …

více »