Články

Všechna pohoří si jsou podobná – matematicky

Zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

Prý nezávisí na absolutní výšce hor, na jejich stáří ani na tom, zda jsou tektonického nebo sopečného původu. Matematický popis všech dosud zkoumaných pozemských pohoří je obdobný, tvrdí alespoň vědci z Ústavu jaderné fyziky Polské akademie věd v Krakově. Jejich práce byla publikována v Journal of Complex Networks. Základem modelu …

více »

Proč v lithiových bateriích rostou dendrity

Foto: © Oleksiy Mark / Dollar Photo Club

Dendrity představují pro technologie baterií velký problém. Jedná se o vlákna, která vznikají ve fázi vylučování látek na elektrodě. V důsledku toho se zhoršují parametry baterie, dochází k nežádoucím reakcím elektrolytu s lithiem. Dendrity navíc mohou prorůst mezi oběma elektrodami tak, že způsobí zkrat, přinášejí i riziko vzplanutí/výbuchu baterie. Vědci …

více »

Větry z černých děr brání vzniku hvězd

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Alespoň v trpasličích galaxiích podle všeho platí, že černé díry podstatně ovlivňují galaxii jako celek. Ty z galaxií, které mají ve svém středu hodně hmotnou černou díru, obsahují méně hvězd. Za trpasličí galaxie označuje takové, které mají od 100 milionů do několika miliard hvězd – pro srovnání, Mléčná dráha jich …

více »

Umělá inteligence předvídá nové termoelektrické materiály

AI jako vědec, algoritmus se sám předtím zvládl naučit fyziku a chemii. Na Lawrence Berkeley National Laboratory (spadá pod Ministerstvo energetiky USA) nechali algoritmus přečíst celou záplavu vědeckých studií, které byly v posledních desetiletích publikovány na téma termoelektrických materiálů. Cílem však v tomto případě nebylo, aby program provedl redakční práci …

více »

Sonda Mars Express spatřila pozůstatek dávné řeky

(c) NASA, licence obrázku public domain

Mars je mrazivá vyprahlá poušť, ale i přesto na ní najdeme místa, která nám připomínají útvary známé z naší planety. Mezi ně patří třeba dávné říční systémy, které již dávno vyschly. Nejdelší z nich se táhnou až na vzdálenost téměř 700 kilometrů, čímž vytváří jednu z nejdelších sítí údolí na …

více »

Neuronová síť z chytrého skla poznává obrazy

Nová technologie umělého vidění: základem jsou nanofotonické neuronové prvky zhotovené pouze ze skla a vzduchových bublin. Zařízení dokáže rozpoznávat různé druhy obrazu a nevyžaduje externí zdroj energie. Uplatnit by se mohlo například v oblasti bezpečnostních technologií při rozpoznávání obličejů. Umělé neuronové sítě (ANN) patří mezi výpočetní modely používané v umělé …

více »

Podivná sloučenina rhenia je současně vodivá i ultratvrdá

periodická tabulka

Má jít o kombinaci vlastností, které se vedle sebe obvykle nevyskytují. Na univerzitě v Bayreuthu připravili materiál, který je současně tvrdý jako diamant, prakticky nestlačitelný a přitom dobře vede elektrický proud. Látka má podivný chemický vzorec Re2(N2)(N)2, jde tedy o nitrid, kde je jeden atom dusíku navíc (pernitrid? rhenium nitride …

více »

Jak lidé odhadují počty předmětů

Když se podíváme na fotbalové hřiště plné hráčů nebo na řadu aut za sebou v koloně, dokážeme zhruba odhadnout počet předmětů, aniž bychom je počítali. Sami nedokážeme říct, jak to děláme. Až dosud se předpokládalo, že mozek paralelně obhlédne celou scénu a pak provede extrapolaci. Na University of California v …

více »

GJ 3512 b: překvapivě velká planeta u červeného trpaslíka

Astronomové objevili pomoci spektrografu CARMENES na observatoři Calar Alto v jižním Španělsku velmi zajímavou exoplanetu, která trochu nabourává teorie o vzniku a formování planet. Mateřskou hvězdou je v tomto případě červený trpaslík o hmotnosti 0,12 Slunce. Okolo podobných malých a chladných exoplanet nacházíme exoplanety poměrně běžně. Většinou se jedná o …

více »