Články

Považovat paleolit za zlatý věk je nesmysl

V poslední době převládá velmi skeptický pohled na neolit. Přechod k zemědělství, tvrdí tento názor, s sebou přinesl moc práce, nemoci od domácích zvířat, neplnohodnotnou stravu vyvolávající zubní a další choroby. Věk dožití i životní úroveň klesly, neolitici nicméně dokázali konkurenční kultury přečíslit. V porovnání s děsivým neolitem se pak …

více »

Stabilní aniont -3 – prý unikát

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Čím může být významný kus sloučeniny BeB11(CN)12? Tím, že je stabilní. A přitom jde o aniont, jenž má (i když to se vzorce zrovna nevypadá) celkový náboj -3. Vědci z University of Commonwealth University a Peking University připravili extrémně stabilní aniont, který by neměl existovat. Výsledky jsou publikovány jako hlavní …

více »

Metamateriály tvoří retroreflektor

Retroreflektorem se zde míní odrazka toho typu, jaké se používají pro zajištění bezpečnosti na silnicích. Pokud bychom měli na oděvu připnutá obyčejná zrcátka, světlo by se odráželo cca náhodně. Retroreflektory jsou naproti tomu schopny světlo odrážet zpět ke zdroji (v maximálním úhlovém rozmezí), takže od světel automobilu se signál odražený …

více »

Asymetrie u antiprotonu se nekoná

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Fyzikové v rámci projektu BASE přesně měřili některé vlastnosti protonu a antiprotonu. Závěr studie publikované v Nature zní – žádná asymetrie mezi hmotou a antihmotou stále nebyla zjištěna. Nadnárodní projekt BASE se tentokrát soustředil na měření magnetických vlastnosti protonu a antiprotonu, konkrétně tzv. faktoru g. Hodnota této veličiny pro antiproton …

více »

Vlci spolupracují lépe než psi

vlk, autor: retron, zdroj: wikipedia, upraveno. licence obrázku: public domain

Psi jsou samozřejmě výrazně společenští, ve schopnosti rozumět lidským gestům a dalším signálům předčí třeba i v zajatí chované šimpanze. Ale jak je to se schopností psů spolupracovat mezi sebou? Ve srovnání s vlky se zdá, že psi nejsou životně závislí na tom, aby úkoly řešili pouze ve spolupráci s …

více »

Atmosféry exoplanet: klíčová je velikost, ne hmotnost

Díky dalekohledu Kepler můžeme rozdělit exoplanet podle několika kritérií do různých skupin. Právě zásluhou tohoto lovce exoplanet vznikly kategorie jako planety s ultrakrátkou oběžnou dobou, kompaktní systémy, cirkumbinární exoplanety, mini-neptuni a další. V nejbližších letech by vědci rádi začali podobně škatulkovat exoplanety také podle jejich atmosfér. Angelos Tsiaras z londýnské …

více »

Umělá inteligence odhaduje prodejnost literární děl

Předstupněm spisovatele prý bude automatický literární kritik. První programy produkující (nebo pokoušející se produkovat) literární texty se objevily už před více než 15 lety. Technologii se ale zřejmě dosud nikdy nepodařilo doladit, protože po počáteční publicitě byly příslušné projekty vždy tiše odpískány. Nyní automatičtí spisovatelé zažívají renesanci v souvislosti s …

více »

Jak atomy difundují plynem

Základem experimentu bylo vystřelování cesiových atomů, jednoho po druhém, do rubidiového plynu. Vědcům se podařilo vůbec poprvé pozorovat jednotlivé atomy difundující plynem. Němečtí fyzici z Technische Universität Kaiserslautern zjistili, jak jednotlivé kolize mezi částicemi difuzi ovlivňují. Nová studie by mohla pomoci modelovat difuzi ve zvláštních prostředích, například v mezihvězdném prostoru …

více »

Proteiny ve slinách dokazují dávné křížení předků člověka

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Křížení mezi Homo sapiens a neandrtálci a denisovany v Evropě a Asii nebylo zdaleka ojedinělou událostí. Genom obyvatel subsaharské Afriky (ale nikoliv jiných populací) v sobě nese doklady o pravděpodobné hybridizaci předků Homo sapiens a nějakého dalšího, velmi archaického druhu. V časopisu Molecular Biology and Evolution nyní vyšla studie (hlavní …

více »