Sciencemag.cz
Doporučujeme
Na pozůstatcích neandrtálců často nacházíme stopy celkem brutálních zranění. Je to výsledek toho, že lovili hlavně velkou kořist, bojovali s velkými šelmami a navíc používali téměř výlučně zbraně k boji zblízka (neznali luk a šíp, oštěp sice ano, ale bez vrhače, který výrazně zvýší dosah). Neandrtálci žili v prostředí evropské megafauny, vedle mamutů, šavlozubých tygrů, jeskynních medvědů, hyen…
Penny Spikins z University of York a její kolegové zkoumali kostry 30 neandrtálců, kteří utrpěli střední až těžká zranění, a přesto přežili. Ukázalo se, že jim ostatní museli poskytovat zdravotní péči, a to někdy i opakovaně. Nešlo asi jen o zastavování krvácení nebo krmení zraněných/nemocných; např. zlomené končetiny se zřejmě různě dávaly do dlah.
Co se týče dalších aspektů medicíny neandrtálců, nakažlivé choroby je zřejmě tolik neohrožovaly, protože žili v malých a od sebe hodně izolovaných skupinách. Zajímavá je otázka, jak moc si pomáhali při porodech. Lze předpokládat, že porod u neandrtálců byl podobně rizikový jako u Homo sapiens, takže asistence mohla úmrtnost snížit výrazně, respektive že by to bez ní ani skoro nešlo.
Penny Spikins et al, Living to fight another day: The ecological and evolutionary significance of Neanderthal healthcare, Quaternary Science Reviews (2018). DOI: 10.1016/j.quascirev.2018.08.011 , dx.doi.org/10.1016/j.quascirev.2018.08.011
Zdroj: Phys.org a další
Poznámky PH: Léčivé byliny sbírají i šimpanzi (učí se to, tj. nejde asi o nějaké geneticky zakódované chování). O zraněné jedince se starají i vlci. Jsou známy nálezy vlků, které jejich kolegové museli podobně jako mláďata krmit vyvrhovanou potravou (nemohli kvůli zranění kousat a přesto žili dál). Asistence u porodů zřejmě známy nejsou, protože je to tak rizikové jen speciálně u člověka? Autoři studie dále uvádějí, že doklady o snaze speciálně léčit zranění máme u rodu Homo už z doby asi před 1,6 miliony let.
Ad porody u neandrtálců: měli-li maličko větší obsah mozkovny než Homo sapiens, nebyl zde ještě větší problém? Nebo se třeba neandrtálci rodili méně vyvinutí? Pokud vím, není o tom nic známo, pouze jsem narazil na studii, že těhotenství u neandrtálců mohlo trvat déle než u Homo sapeins (i proto bylo jejich osídlení řídké, Homo sapiens je pak rychle přečíslili apod.).
V článku výše se také diskutuje o tom, zda vznik medicíny souvisel i s další manipulací s lidskými těly – s pohřbíváním. Závěr je, že spíše nikoliv. Neandrtálci své mrtvé rozhodně nepohřbívali pravidelně; doklady o tom máme poměrně vzácně, bývají i zpochybňovány. Naproti tomu asistence v případě zranění nebo u porodu byla nejspíš standardem.
Ad neandrtálci a infekce – jinde se naopak uvádí, že část genů neandrtálců dnes přítomných v evropské populaci se vztahuje ke specifickým místním infekčním chorobách, na něž Homo sapiens přicházející z Afriky jinak adaptováni nebyli.
