Články

Za Saharu prý mohou i lidé

Proměna Sahary v poušť nemusela být pouze výsledkem vnějších faktorů, ale mohli se na ní podílet i lidé. Tvrdí to alespoň archeolog David Wright z univerzity v Soulu (Seoul National University) ve studii publikované v Frontiers in Earth Science. Wright uvádí, že třeba ve východní Asii způsobovali neolitici radikální změny …

více »

Nereciproční metamateriály: Co to vůbec je?

nanotechnologie - atomová struktura, autor: Erwinrossen, licence obrázku public domain

Metamateriál sestává ze zavěšených čtverců a kosočtverců, které začnou rotovat působením i velmi malého posunutí. Mezinárodní výzkumný tým vyvinul mechanický metamateriál, který silně reaguje na pohyb z jedné strany a blokuje pohyb, který přichází ze strany druhé. Výzkum, který narušuje základní předpoklad mechanického inženýrství, by mohl mít řadu aplikací – …

více »

Jílový život opět v centru zájmu

S teorií, že život organické látky „převzaly“ od jílů, přišel již dávno Graham Cairns-Smith. Nyní celá představa získala další podpůrné argumenty. Cairns-Smith napsal o živých jílech knihy Seven clues to the origins of life, v češtině podává výklad např. Richard Dawkins ve Slepém hodináři. V zásadě má jít o to, …

více »

Proč Hubble nenašel exoplanety před 20 lety?

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

V roce 1999 objevili astronomové první tranzitující exoplanetu HD 209458 b. Horký jupiter byl nejdříve objeven měřením radiálních rychlostí a později se podařilo objevit i jeho tranzity. Rozvoj tranzitní fotometrie ale nastal až o mnoho let později a vyvrcholil v roce 2009 startem Keplera. Robert Gilliland a jeho tým se …

více »

Mozek rypoše lysého přežije i bez kyslíku

Rypoš lysý (naked mole rat, Heterocephalus glaber) představuje opravdový unikát. Žije ve společenství, které spíše než savce připomíná sociální hmyz. Necítí bolest (nemá receptory na povrchu těla, hlava či žaludek rypoše asi bolet může), dokonce není ani pořádně teplokrevný. Prakticky netrpí rakovinou a žije mnohem déle než srovnatelní, jemu příbuzní …

více »

Sýkorky: Kořist a jídlo není totéž

Srovnání sýkor koňader, modřinek a uhelníčků. Neofobie a potravní konzervatismus. Barvy hmyzu. Evropské druhy sýkor bývají různě konzervativní, co se výběru potravy týče. Většinu jejich jídelníčku tvoří malí členovci příležitostně doplnění o semínka a bobule. Potká-li sýkora novou, podezřele zbarvenou kořist, podle druhové příslušnosti projeví různý stupeň počáteční nedůvěry a …

více »

Tisk světlem – s barvivem a oxidem titaničitým

Vícekrát použitelný papír, z něhož se předcházející potisk dá odstranit teplem – takových projektů zde už bylo několik. Nový nápad předpokládá, že by se proces obešel zcela bez inkoustu či toneru, postačilo by UV záření. Wenshou Wang a další výzkumníci z čínské Shandong University, University of California (Riverside) a Lawrence …

více »

Svět hlavonožců: Rozeznávají i jednotlivé lidi?

Jak moc jsou hlavonožci inteligentní? Chovají se jako pes a mohou si brát potravu z ruky? Známe opravdu krakatici vážící tunu? Plus něco o evoluci hlavonožců a jejich taxonomii. Na otázky odpovídá doc. RNDr. Lucie Juřičková, Ph.D. z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK Praha. Přednáší zde mj. o bezobratlých, malakologii, …

více »

Určili hmotnost záhadného objektu SIMP0136. Je to bludná planeta?

Hnědí trpaslíci jsou objekty na pomezí planet a hvězd. Nemají dostatečnou hmotnost k tomu, aby ve svém nitru zažehli termonukleární reakce a začali spalovat vodík. Spalují jen deuterium nebo lithium. Hnědí trpaslíci mají hmotnost v řádů desítek Jupiterů. Hranice mezi planetou a hnědým trpaslíkem není úplně přesně definována. Obvykle se …

více »