Mohlo by se zdát, že ve střevě je na ochutnávání potravy už trochu pozdě, ale ve skutečnosti i tam sehrávají chuťové receptory velmi důležitou úlohu. Savci včetně člověka v pokrytí chuťovými receptory za karasem či sumcem silně pokulhávají. I v jejich organismu však najdeme chuťové receptory daleko od ústní dutiny. …
více »Proč si chobotnice nezauzlí chapadla
Člověk má s ovládáním svého těla často plné ruce práce, i když ho příroda vybavila mozkem tvořeným 86 miliardami neuronů. Chobotnice vystačí s mnohem skromnější nervovou soustavou 130 milionů neuronů. I s touto spartánskou výbavou dokáže úžasné kousky. Chobotnice velká (Enteroctopus dofleini) se naučila vybírat návnadu z kulovitého dutého pouzdra, …
více »S antioxidanty to není vůbec jednoduché
Většina antioxidantů přerušujících řetězovou reakci funguje v zásadě stejně jako vitamin C: darováním elektronů. Řada nejznámějších antioxidantů, například karotenoidy, flavonoidy, fenoly a taniny, se musí získávat stravou z rostlin. Jejich relativní význam pro tělesnou antioxidační rovnováhu se určuje těžko, nicméně se předpokládá, že celkově jsou zodpovědné za příznivé efekty konzumace …
více »Může rostlina trpět?
Tvrdím, že otázka by neměla znít, jestli jsou, nebo nejsou rostliny inteligentní (trvalo by celou věčnost, než bychom se shodli na tom, co vlastně ten termín znamená), ale měla by znít: „Vnímají rostliny?“ A to si tedy pište, že vnímají. Rostliny vnímají svět kolem sebe velmi silně. Vnímají své viditelné …
více »Výtahy Eryxu
Silvestrovská povídka. Osoba A jede výtahem z patra X do patra Y a nad patrem M vzdáleným o N pater od patra X uvízne. Spočítejte, kolik dnů (Z) uplyne do vyproštění, pokud technik B jedoucí osobu A vyprostit vedlejším výtahem z patra P uvízne v patře Q a … úloha …
více »Ebersův papyrus
Výjimečné postavení nejen mezi staroegyptskými papyry, ale rovněž mezi všemi dochovanými starověkými písemnými prameny, zaujímá Ebersův lékařský papyrus, jemuž se v minulosti dostalo takových označení jako „lékařský papyrus mimořádné krásy a velikosti“ (Ebers 1873, 41), „mistrovské kaligrafické dílo“ (Möller 1909, 20), „nejvelkolepější a nejdůležitější dokument“ (Leake 1952, 13) nebo „nejkrásnější …
více »Nad knihou: Kulový blesk
Čínský spisovatel Liou Cch‘-sin je u nás známý díky trilogii Problém tří těles. Již předtím ale napsal knihu Kulový blesk, což je opět sci-fi, jak má být – tedy zajímavá rozhodně i z hlediska vědeckých spekulací. Dokonce bych doporučoval knihu číst spíše jako („hypotetickou“) populárně naučnou literaturu než beletrii, protože …
více »Knihy roku: Co (si) nadělit pod stromeček
Koronavirus českému knižnímu trhu nepřál, vydavatelé řadu titulů pochopitelně odkládali, nové nechystali. V minulých letech už tak jako tak klesalo množství vydavatelů, kteří se segmentu populárně-naučné literatury věnovali (nebo věnovali systematicky, tj. vydávali nikoliv jen občas nějaký titul). Co tedy z populárně-vědecké literatury letos vybrat? Nakonec bych speciálně doporučil 3 …
více »Evoluční genetika duševních poruch
Lidé se schizofrenií či autismem mají daleko méně potomků než jejich zdraví sourozenci, muži ještě méně než ženy. Sestry postižených jedinců mívají mírně zvýšený počet dětí, možná jako kompenzaci, ale bratři jich mají méně. Výběr by měl silně pracovat proti těmto poruchám. Nejpravděpodobnější evoluční vysvětlení zní, že výběr je v …
více »Vědecká revoluce: Čechy vs. Holandsko
Třicetiletá válka zvýraznila historicky významné rozštěpení Evropy do nerovně se vyvíjejících, geograficky nejasných a různě předurčených částí, Východu a Západu. Toto rozdělení hluboce poznamenalo nejenom politickou, sociální a ekonomickou oblast, ale také úsilí o poznání přírody. Před rokem 1618 byly Čechy, ležící uprostřed Evropy, nejbohatší habsburskou doménou. Skýtaly jedny z …
více »