Knihy

Kokotice Cuscuta pentagona není běžná rostlina. Je to naoranžovělá zakroucená popínavka, která může vyrůst až do výšky jednoho metru, má drobné bílé kvítky s pěti korunními lístky a vyskytuje se všude v Severní Americe. Co je na ní jedinečné, je to, že nemá listy a není zelená, protože postrádá chlorofyl, …

Kolem roku 1000 n. l. už byly běžné „čtecí kameny“ – krystaly nebo segmenty skleněné koule, které položeny na text zvětšovaly písmena. Salvino d’Armate z Florencie (1258–1312), Giambattista della Porta (1535–1615), Edward Scarlett (1677–1743) Historik Lois N. Magner napsal: „Použití brýlí muselo mít mimořádný vliv na to, jak lidé vnímali …

Huminové látky jsou složité vysokomolekulární polycyklické sloučeniny s relativní molekulovou hmotností v rozmezí několika stovek až desítek tisíc a jsou přítomné ve všech přírodních povrchových vodách (Edwards a Amirtharajah 1985; Leenheer a Croue 2003; Pivokonská 2007; Matilainen a kol. 2010). Huminové látky se ve vodě vyskytují jako jednotlivé molekuly nebo …

Status quo a stagnaci života nakonec navždy přerušila evoluce živočichů disponujících střevem… Divoké výkyvy environmentálních podmínek během 160 milionů let dlouhého období, kdy Země připomínala sněhovou kouli, možná dokonce hladinu kyslíku posunuly skoro až na současnou úroveň. V téže době se však po téměř miliardu let dlouhé pauze znovu objevují …

Zemi před sterilním osudem Marsu a Venuše uchránil sám život. Původním zdrojem kyslíku v atmosféře ovšem nebyla biologická fotosyntéza, nýbrž její chemický protějšek. Jen málo procesů tak nezastřeně ukazuje, jaký význam má rychlost reakce a jak zásadní dopad může mít na tuto rychlost život. Sluneční energie, zejména ultrafialové záření, může …

Kruhová struktura, která je vidět i na plastické mapě Čech, má buď nějaký neznámý důvod, nebo se jedná o stopu po výstupu archaického či proterozoického plášťového hřibu, anebo to je skutečně impakt. V 80. letech pracoval v tehdejším Ústavu geologie a geotechniky Československé akademie věd ložiskový geolog a tektonik Petr …

Život se vyvíjí „uprostřed“ mezi teplem z nitra planety a teplem od Slunce. V dobách, kdy planeta byla horká a divoká, větší roli sehrály vnitřní zdroje zemské energie, zatímco od počátku druhohor se víc uplatňuje vliv sluneční energie. Existuje však jedna významná výjimka a tou je Země zamrzlá do podoby …

Zimní spánek je u stromů složitější než u zvířat, byť lze živočichy stejně jako stromy uspat chloroformem a éterem. Zdalipak stromy spí? V severních podnebných pásech jehličnany přestávají růst zhruba začátkem července. Proč tak brzy? Ukazuje se, že stromy vědí, kdy je čas začít s přípravami na zimu a spánek. …

S tím, jak vlci dnes běhají málem v satelitech velkoměst, se z kuriózního tématu, strachu či kultu stává záležitost víceméně mainstreamová. Ale přece jen na procházce vlka zatím běžně nepotkáte, takže zájemci jsou odkázáni na zoo, vlkopsy (československých vlčáků je kolem nás dost, ale kolik toho mají z vlčí povahy, …

Verzatilka a remoska. Poválečný technický rozvoj u nás významně ovlivnilo zejména vyvlastnění průmyslových podniků, centrálně řízená koncentrace průmyslu, vznik nekonkurenčního prostředí, orientace na země východního bloku a zároveň hospodářské embargo, omezení spolupráce a prostupnosti informací ze západoevropských zemí, přednostní budování těžkého průmyslu, výhodné dodávky velkých sérií výrobků na technicky méně …