Knihy

Znali v antice cukr?

První nesporné doklady o přípravě krystalického cukru pocházejí z Indie z doby kolem roku 500 n. l. Prakticky všichni savci preferují sladké a vedly se diskuse o tom, jak se tato preference formovala v kontextu přírodního výběru. Zdá se však, že se v určité fázi u lidí vytvořil základní vzorec …

více »

České starohory

Zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

Podat jednoduchý návod, jak porozumět českým starohorám, asi není možné. Přenos tepla z nitra planety byl intenzivnější, a proto i geologické procesy, jako je desková tektonika, byly rychlejší. Kůra byla tenčí, zdroje vulkanických hornin mohly ležet v menších hloubkách. Horstva snáz vznikala i zanikala. Slunce bylo slabší, ale oxidu uhličitého …

více »

Jak kukuřice přišla do Evropy

Obličej Rudolfa II. je poskládán z různých druhů ovoce a zeleniny, uši jsou z kukuřice. Po objevení Nového světa to nějakou dobu trvalo, než začal ovlivňovat kuchyni starého kontinentu. Mezi prvními produkty pronikla do Evropy kukuřice, o jejímž širokém rozšíření svědčí skutečnost, že ji v polovině čtyřicátých let 16. století …

více »

Měření kvality: pohyb, směna a peníze

Buridan využil impetus k diskusi, zda Bůh potřebuje nějakou pomoc, aby uvedl do pohybu nebeská tělesa. …během poslední čtvrtiny 20. století se objevila celá řada studií zdůrazňujících, že středověcí učenci vděčili postupující roli peněz v tehdejší společnosti víc, než se dříve uvažovalo či vůbec připouštělo. Tato skutečnost vystoupí na povrch, …

více »

Jak si kokotice hledá svou kořist

Kokotice Cuscuta pentagona není běžná rostlina. Je to naoranžovělá zakroucená popínavka, která může vyrůst až do výšky jednoho metru, má drobné bílé kvítky s pěti korunními lístky a vyskytuje se všude v Severní Americe. Co je na ní jedinečné, je to, že nemá listy a není zelená, protože postrádá chlorofyl, …

více »

Z dějin vědy: Brýle

Kolem roku 1000 n. l. už byly běžné „čtecí kameny“ – krystaly nebo segmenty skleněné koule, které položeny na text zvětšovaly písmena. Salvino d’Armate z Florencie (1258–1312), Giambattista della Porta (1535–1615), Edward Scarlett (1677–1743) Historik Lois N. Magner napsal: „Použití brýlí muselo mít mimořádný vliv na to, jak lidé vnímali …

více »

Huminové látky ve vodě

Huminové látky jsou složité vysokomolekulární polycyklické sloučeniny s relativní molekulovou hmotností v rozmezí několika stovek až desítek tisíc a jsou přítomné ve všech přírodních povrchových vodách (Edwards a Amirtharajah 1985; Leenheer a Croue 2003; Pivokonská 2007; Matilainen a kol. 2010). Huminové látky se ve vodě vyskytují jako jednotlivé molekuly nebo …

více »

Kambrickou explozi odstartovaly fekálie

Status quo a stagnaci života nakonec navždy přerušila evoluce živočichů disponujících střevem… Divoké výkyvy environmentálních podmínek během 160 milionů let dlouhého období, kdy Země připomínala sněhovou kouli, možná dokonce hladinu kyslíku posunuly skoro až na současnou úroveň. V téže době se však po téměř miliardu let dlouhé pauze znovu objevují …

více »

Kyslíková atmosféra zachránila Zemi vodu

Zemi před sterilním osudem Marsu a Venuše uchránil sám život. Původním zdrojem kyslíku v atmosféře ovšem nebyla biologická fotosyntéza, nýbrž její chemický protějšek. Jen málo procesů tak nezastřeně ukazuje, jaký význam má rychlost reakce a jak zásadní dopad může mít na tuto rychlost život. Sluneční energie, zejména ultrafialové záření, může …

více »

Kruhová struktura velikosti celých Čech – impaktový kráter?

Kruhová struktura, která je vidět i na plastické mapě Čech, má buď nějaký neznámý důvod, nebo se jedná o stopu po výstupu archaického či proterozoického plášťového hřibu, anebo to je skutečně impakt. V 80. letech pracoval v tehdejším Ústavu geologie a geotechniky Československé akademie věd ložiskový geolog a tektonik Petr …

více »