Richard Dawkins je nejen evolučním biologem a popularizátorem tohoto oboru. Sobecký gen znají minimálně jako slovní spojení i lidé, kteří se jinak o evoluci nezajímají. Dawkins představuje dnes prostě osobu vlivnou a známou, především jako odpůrce náboženství a naopak propagátor skeptického přístupu ke světu. Asi nikdo mu neupře. že dokáže …
více »Kde se vzal sobecký gen
V roce 1964 uveřejnil Journal of Theoretical Biology dva dost dlouhé a náročné matematické články W. D. Hamiltona, mladého postgraduálního studenta University od London, kterého tehdy nikdo z nás neznal, který se ale měl později stát naším blízkým kolegou. Je příznačné, že Mike Cullen jako téměř první na světě (výjimkou …
více »Vanad, uran a mořské potvory
Mohl by snad zkoncentrovaný vanad mít pro pláštěnce stejnou funkci jako železo v naší krvi? Vsunutý mezi hokynářství Li Čonga a Grandlehárnu je jeden z rozmanitých obchodů města Monterey, které John Steinbeck popisuje v románu Na Plechárně. Jde o Západní biologický ústav, kde se dají koupit „překrásní mořští živočichové, mořské …
více »Meze matematické reality: rozhodnutelnost a vyčíslitelnost
Jak velké je multiverzum úrovně IV? /tedy matematická struktura, která má být podle Tegarka totožná s naší fyzikální realitou/ Je jasné, že konečných matematických struktur je nekonečný počet. Přesněji řečeno tolik, kolik je čísel 1, 2, 3, …, neboť jsme právě viděli, že je lze všechny uvést na jednom velkém …
více »Taje Benfordova zákona
Benfordův zákon byl několik desetiletí po svém objevu považován za pouhou zvláštnost, kouzelnický a numerologický trik, a ne matematický fakt. /Benfordův zákon: Jednička je první cifrou v 30,1 % případů, dvojka v 17,6 % případů a trojka v 12,5 % případů. Pokles v četnosti je tak dramatický, že se jednička vyskytuje skoro sedmkrát častěji …
více »Jak souvisí vědomí, jazyk a pozornost?
A jak je to s vědomím zvířat? Anatomie mozku je mezi jednotlivými druhy savců velice podobná. Základní struktura, která u člověka patrně umožňuje vědomí, se v evolučním vývoji savců udržovala prakticky ve stejné podobě, a mezi jednotlivými savci se tedy výrazně neliší. Podobný je mozkový kmen, organizace thalamu, struktury řídící …
více »Psi a teorie mysli – experimenty s nejednoznačnými výsledky
Fenka tahala za provaz packou. Když psi viděli psa–demonstrátora, napodobili ho, i když bylo snadnější použít tlamu. Psi asi nejen sledují chování svého okolí, ale své komunikační strategie přizpůsobují i tomu, co publikum ví či neví. Jeden z prvních způsobů, jak děti projeví schopnost hodnotit znalosti někoho jiného, vychází z …
více »Proč savana nezaroste lesem
Savana je nejrozsáhlejší biom Afriky a je právě tím typem prostředí, který si většina lidí s Afrikou spojuje. Pokrývá celou subsaharskou Afriku od jižního okraje sahelu až po oblast Kapska kromě Konžské pánve, některých hor a vrchovin podél východního okraje kontinentu a pouští a polopouští jihozápadní Afriky. Jinými slovy, převažuje …
více »Proč góly zabíjejí fotbal
Jaká je jediná situace, kdy je společensky přijatelné křičet na zcela cizího dospělého člověka, radit mu, co má dělat, a tykat mu? Není to nic neobvyklého, kdokoli ze čtenářů si to může dovolit, stačí vyrazit ve správnou dobu na správné místo a koupit si lístek. Ano – jedná se o …
více »Šarády s plutoniem
Největším objevitelem prvků všech dob byl patrně Glenn Seaborg. V roce 1940 vyrobil plutonium, v roce 1944 curium a americium, v letech 1949 a 1950 berkelium a kalifornium a podílel se na objevu několika dalších prvků. Má lepší skóre než William Ramsay, který objevil inertní plyny, a porazil i další …
více »