Sciencemag.cz
Doporučujeme
Jak se zde již psalo opakovaně, černá barva některých amerických vlků je výsledkem dávného křížení s indiánskými psy. Černá barva srsti má podle nové studie ale navíc přímou adaptivní hodnotu. Za vším nejspíš stojí imunita. V těch částech Severní Ameriky, kde vlky napadá virus podobný spalničkám, se běžní šedí vlci častěji páří s těmi černými. V podstatě by se tak dalo říct, že černá barva působí při pohlavním výběru jako signál o zdatnosti, ne nepodobná výraznému zbarvení u jiných druhů.
Již v roce 2011 Tim Coulson, evoluční biolog z Oxfordské univerzity, prokázal, že černí vlci nesoucí pouze jednu kopii varianty genu, který jim propůjčuje barvu srsti, přežívají lépe než černí vlci se dvěma kopiemi této varianty a šedí vlci bez ní; selekce proti homozygotům znamená, že ani černá barva srsti v populaci nepřevládne. Další práce ukázaly, že příslušná varianta (CBD103) hraje roli v imunitním systému psů.
Sarah Cubaynes z University of Montpellier pak analyzovala dlouhodobé údaje o vlcích v Yellowstonském národním parku a dospěla k závěru, že gen může zvyšovat odolnost speciálně proti psince (canine distemper virus, CDV). Tento virus pravidelně způsobuje mezi vlky epidemie, při nichž často zahyne polovina mláďat a mnoho přeživších dospělých jedinců navíc trpí celoživotními následky, jako jsou záchvaty nebo zhoršení zraku.
Jak nyní uvádějí Cubaynes, Coulson a jejich kolegové v časopise Science, dalšími výzkumy se zjistilo, že čím více protilátek proti CDV je přítomno v populaci, tím více je v dané skupině také černých vlků. Zvýšení ochrany proti nemoci je jednoznačné. Selekce proti homozygotům pak znamená, že černí vlci mají (a již v minulosti měli) tendenci preferovat k páření ty šedé – a naopak. Po epidemii (frekvence cca 1krát za 10 let) se černí vlci jako „přemnoží“, bez ní podle všeho lépe prosperují vlci šedí. Systém osciluje zhruba kolem hodnoty, kdy je černých asi 60 % zvířat, častější epidemie by tento poměr mohly zvýšit. (Poznámka: těch 60 % je tedy míněno na nějakém konkrétním místě, nejspíš v Yellowstonu, jinde poměr může být/bude jiný, zřejmě většinou nižší.)
To ovšem v oblastech s výskytem viru psinky. V řadě jiných oblastí ovšem černou barvu srsti mezi vlky nenajdeme. Proč? Vymizela prostě náhodným genetickým posunem (původně bylo kříženců se psy a tedy černých vlků relativně málo)? Možné je i to, že proti černé barvě působí i jiná selekce na úrovni přírodního výběru, třeba se v terénu hůře maskují (to by hrálo roli zejména mimo zalesněné oblasti), nebo příslušná verze genu odpovídá ještě za nějaké další věci, které vlkovi, respektive jeho genům nejsou příliš ku prospěchu.
doi: 10.1126/science.adf4270
Zdroj: Science a další
Poznámka: Z jiného úhlu pohledu, psi jsou dnes proti psince očkováni. Ale jinak lze vliv příslušné varianty genu studovat: vezměme si plemeno, které se vyskytuje ve více variantách včetně černé (snad stále půjde o stejný gen?): celočerný německý ovčák vs. další verze, černý labrador vs. ostatní labradoři atd. Atd. Jaké budou mezi oběma skupinami psů rozdíly?
E-kniha – texty o psech ze Sciencemag.cz sebrané, doplněné a uspořádané.
Psověda: Od domestikace vlka po psy u počítačů. 100 vědeckých studií o psech
Kdy lidé poprvé ochočili vlka? Kolik hraček znáš… Kolik slov se dokážou naučit geniální border kolie? Pozná se pes v zrcadle a má teorii mysli? Psi a matematika. Vnímají psi magnetické pole? Mohli by se dožívat 20 let? Genetické studie i experimenty zkoumající chování. Novinky o psech, které se v posledním desetiletí objevily ve vědeckých článcích. Psí zajímavosti z důvěryhodných zdrojů.
Nová vlna 2022, 150 ns
