Sciencemag.cz
Doporučujeme
Obliba piva prý předcházela vzniku zemědělství, chuť na pivo motivovala dokonce lidi k tomu, aby se lidé snažili zvýšit sklizeň planě rostoucích obilnin.
Archeoložka Li Liu nyní tvrdí, že pro tuto lehce kontroverzní teorii našla doklady. Vychází přitom z analýzy nálezů z izraelské jeskyně Raqefet, kterou kolem r. 11000 př. n. l. obývali lidé zajímavé kultury natufien. Sice ještě neznali zemědělství, ale víceméně již měli stálá sídla, sbírali planě rostoucí obilniny, provázeli je psi. Tito lidé zřejmě také vybudovali první stavby v Jerichu (ještě předcházející neolitickému „městu“). Právě v tomto prostředí pak vzniklo zemědělství.
Li Liu a její kolegové uvedli, že na kamenech jeskyně identifikovali zbytky tehdejšího piva – nejstarší známý uměle vyrobený alkohol vůbec. Konzumace piva prý mohla být součástí pohřebních obřadů nebo kultu předků (poznámka PH: jak se přišlo na tohle?). Zbytky prý odpovídají několikastupňovému procesu výroby. Zrna se nejprve nechala naklíčit ve vodě, pak se sušila, prošla teplem a nechala se ve vodě kvasit divokými kvasinkami ze vzduchu. Když se vědci pokoušeli napodobit tehdejší (poznámka PH: hypotetický!) postup, došli k závěru, že natufienské pivo mělo nejspíš podobu jakési řídké kaše (poznámka PH: ještě Sumerové a Egypťané pili své pivo obvykle slámkou).
Zdroj: Phys.org
Li Liu et al. Fermented beverage and food storage in 13,000 y-old stone mortars at Raqefet Cave, Israel: Investigating Natufian ritual feasting, Journal of Archaeological Science: Reports (2018). DOI: 10.1016/j.jasrep.2018.08.008
Viz také: Chleba vs. pivo
(Nejstarší známý chléb se pekl zřejmě také ještě z planě rostoucího, sbíraného obilí. Rovněž v kultuře natufien. Oba nálezy, první chléb i první pivo, jsou datovány zhruba stejně.)
Poznámky PH:
Je to celé půvabné a bonmoty o tom, že chleba by za dřinu na poli nikomu nestál, to by člověk radši riskoval smrt hlady, ale pivo, to přece jen motivovalo, se jistě přímo nabízejí.
Důvody ke skepsi? Pšenici, notabene planou pšenici, zkvasit není jen tak (dnešní pšeničné pivo znamená pivo ze směsi pšenice a ječmene). Přitom první zemědělci někde pěstovali pouze pšenici, nikoliv ječmen. Také kolik takové pivo mohlo mít alkoholu (podle jedné teorie dokonce i pivo ze starověké Mezopotámie mohlo mít alkoholu pouze tak 1-2 %, tedy spíš jako ruský kvas).
Na Blízkém východě i na Balkáně existoval také tzv. prekeramický neolit. V případě takového zájmu o pivo by se dalo očekával, že keramika naopak bude předcházet zemědělství (jako tomu bylo např. v Japonsku, kde se vyráběla zřejmě vůbec nejstarší keramika – ve smyslu „hrnců“; Věstonickou venuši za keramiku asi pokládat nebudeme, i když je také vypálená hlína). Ono zase jen tak něco nechat kvasit v díře v zemi nebo v koženém měchu, vybízely pak výsledky k opakování?
