Společnost OpenAI se pochlubila, že jeden z jejích interních modelů umělé inteligence našel protipříklad ke slavné domněnce, kterou v roce 1946 vyslovil legendární maďarský matematik Paul Erdős. Erdős je samozřejmě populární postavou, viz už koncept Erdősova čísla. I mezi nematematiky je znám svými výstřednostmi nebo zálibou v amfetaminech. Problém jednotkové …
Read More »Čísla a prostorové vnímání máme v mozku komplikovaně propojené
Když byl pruh pokryt menšími čísly, ukázalo se, že dobrovolníci systematicky umisťovali střed více doleva než u větších čísel. Vědci z Tokijské metropolitní univerzity studovali vztah mezi numerickými informacemi v našem zraku a tím, jak ovlivňují naše vnímání prostoru. Dobrovolníci byli požádáni, aby určili střed čar a čtverců vyplněných čísly; …
Read More »Starověká tělesa optikou informatiky
Co nám dokáže říct moderní informatika o starověkých tělesech? Na takovou otázku se zaměřil Jan Hartman ve své bakalářské práci věnované barvení platónských a archimédovských těles. Absolvent v ní zkombinoval klasický problém a moderní metody vizualizace, a otevřel tak nové perspektivy v obou oblastech. Představte nám, čemu jste se ve své práci věnoval? Ve své práci …
Read More »ChatGPT řeší starořecký problém zdvojnásobení obsahu čtverce
Vědci chtěli po modelu ChatGPT verze 4, aby vyřešil problém probíraný již v antice – zdvojnásobení (obsahu) čtverce, tj. jak dlouhou stranu má být větší druhý čtverec. Výsledky byly nečekané. Řekové k těmto problémům přistupovali primárně geometricky. Otázkou se zabýval podrobně Platon (vložil vše jako obvykle do úst Sokratovi) v …
Read More »Trojrozměrný čas: nový pohled na vznik elektrického náboje
Revoluční teorie trojrozměrného času od Günthera Kletetschky z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy představuje elektrický náboj jako topologickou vlastnost časového prostoru. Tento přístup umožňuje vysvětlit kvantování náboje i jeho konzervaci z čistě geometrické perspektivy. V nejnovějších pracích publikovaných v tomto roce Güntherem Kletetschkou, je …
Read More »Zviditelnili teorii relativity: rychlé objekty vypadají pootočeně
Jak vyplývá ze speciální teorie relativity, objekt pohybující se rychlostí blízkou rychlosti světla má (pro pozorovatele) jinou délku, než když je v klidu, a čas pro něj plyne jinak než v laboratoři. To vše bylo opakovaně potvrzeno experimenty. Jeden zajímavý důsledek teorie relativity však dosud pozorován nebyl – takzvaný Terrell-Penroseův …
Read More »Boseho sklo, nová fáze hmoty ve 2D
Fyzikové vytvořili první dvojrozměrnou verzi Boseho skla, nové fáze hmoty, která údajně „zpochybňuje statistickou mechaniku“. Boseho sklo má některé vlastnosti skla a všechny částice jsou v něm lokalizovány. To znamená, že žádná částice v systému se nemísí se svými sousedy. Kdyby byla káva lokalizovaná, pak by při míchání mléka do …
Read More »Jak přeskládat trojúhelník na čtverec? Prý vyřešili 120 let starý problém
Henry Ernest Dudeney (1857-1930) byl anglický matematik a specialista na rekreační matematiku/matematické hry a hlavolamy. V roce 1907 přišel s problémem, jak libovolný rovnostranný trojúhelník rozřezat na co nejmenší počet dílků, aby jejich přeuspořádáním vznikl čtverec. Sám Dudeney následně přeložil řešení, že to vždy lze provést rozdělením na 4 díly …
Read More »Stromy vs. smyčky: říční i jiné sítě pohledem fyziky
Pochopení toho, jak se formují a vyvíjejí přepravní sítě, například říční systémy, je klíčové pro optimalizaci jejich stability a odolnosti. Sítě v závislosti na svém typu nejsou stejné. Stromovité struktury jsou vhodné pro přepravu, zatímco sítě obsahující smyčky jsou odolnější vůči poškození. Jaké podmínky podporují vznik smyček? Na tuto otázku …
Read More »O kolik je šachový jezdec rychlejší než král? Nová matematická studie našla odpověď
Víme, že jezdec se může pohybovat po šachovnici rychleji než král, ale jak je to přesně? Matematik Christian Táfula Santos z University of Montreal to spočítal. Jeho důkaz byl zveřejněn na preprintovém serveru arXiv (tj. prozatím bez odborné recenze/oponentury). Závěr zní, že jezdec může dosáhnout svého cíle v průměru 24/13krát, …
Read More »
Sciencemag.cz
