Glen Van Brummelen, historik matematiky z kanadské Trinity Wester University, zjistil, že desetinnou čárku použil benátský obchodník 150 let předtím, než ji zavedl německý matematik Christopher Clavius (v roce 1593 při vytváření astronomických tabulek). Nejstarší známý doklad použití desetinné čárky byl objeven v knize Tabulae.
Nový objev byl učiněn v části rukopisu, který napsal Giovanni Bianchini ve 40. letech 15. století. V tabulkách vztahujících se k trigonometrii zde některá čísla obsahují uprostřed tečku. Jedním z příkladů bylo číslo 10,4, které pak Bianchini vynásobil číslem 8 stejně, jako to provádíme dnes (respektive prováděli jsme, když jsme ještě počítali ručně).
Giovanni Bianchini pracoval mnoho let jako obchodník v Benátkách, než byl jmenován do správní funkce na významném panství, které vlastnil mocný rod d’Este (poznámka: viz v Sarajevu zavražděný následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d’Este). Jako obchodník Bianchini předtím zřejmě hodně cestoval, včetně míst v islámském světě; možná tedy jeho nové matematické koncepce byly inspirovány i odtud.
Glen Van Brummelen, Decimal fractional numeration and the decimal point in 15th-century Italy, Historia Mathematica (2024). DOI: 10.1016/j.hm.2024.01.001
Zdroj: Phys.org
Poznámka PH: I Clavius ovšem desetinnou čárku použil jen na jednom místě, standardně s ní (v podobě tečky) zřejmě začal pracovat až skotský matematik John Napier známý především objevem logaritmů (a mimochodem, vedle toho se zabýval třeba i nekromancií; tehdejší věda se od dnešní značně lišila.).
Viz také: Desetinné číslo na české Wikipedii