Sciencemag.cz
Doporučujeme
To, zda lze v evoluci vysledovat nějaké obecné zákony, je otázka poněkud sporná (mj. to pak souvisí i s tím, jak je evoluce předvídatelná). V rámci nového výzkumu se vědci snažili najít nějaké korelace alespoň v rámci jediné skupiny – u placentálních savců od počátku třetihor. Na základě analýzy 3D skenů (pouhých) 322 exemplářů lebek savců uložených v muzejních sbírkách se autoři studie snažili zjistit, jak rychle probíhala evoluce v rámci různých skupin savců.
Ihned lze samozřejmě namítnout, že „rychlost evoluce“ bude něco jiného než rychlost změny lebečních kostí; navíc kolik těch lebek a jak zachovalých bylo u analyzovaných fosilních druhů k dispozici. Ale budiž.
První závěr má znít, že po počáteční rychlé diverzifikaci savců se tempo jejich evoluce zpomalilo. To je celkem logické až samozřejmé, protože po velkém vymírání na konci křídy se uvolnil prostor pro rychlou adaptivní radiaci. Další, ale už mnohem pomalejší diverzifikace probíhala ve třetihorách nejspíš v souvislosti s klimatickými výkyvy – cyklem ledových dob, a snad i menšími vymíráními. (Poznámka: také asi změny v geografii urychlovaly evoluci, např. když se srazily obě Ameriky, do té doby oddělené druhy spolu začaly interagovat…)
Studie tvrdí, že našla u savců doklady nějaké obecné konvergentní evoluce – většina tvarů lebek savců se v průběhu fosilního záznamu vyvíjela v podstatě stejným způsobem (poznámka: s tím sotva bude souhlasit každý evoluční biolog; tedy snad až na nějaké spíš triviální konstatování, že savci v křídě byli malí, takže jim pak v rámci většiny skupin lebky v průměru rostly). Největší výjimku tvoří velryby a hlodavci.
V rámci výzkumu se měla ukázat další „obecná pravidla“:
Savci, kteří jsou sociální, se vyvíjejí mnohem rychleji než ti samotářští. To má jít snadno pozorovat u kopytníků, u nichž se vyvinuly rohy a parohy pro vnitrodruhový boj (pohlavní výběr). Savci, kteří žijí ve vodním prostředí, včetně velryb, ale také kapustňáků, tuleňů a mrožů, se také vyvíjejí relativně rychleji než ti suchozemští. Býložravci se vyvíjejí rychleji než masožravci (poznámka: což studie vysvětluje tak, že zase musejí reagovat na evoluci rostlin… no nevím). Dále má platit, že druhy s větší rodičovskou péčí o mláďata mají pomalejší evoluci (nějaká péče je u všech placentálních savců, ale třeba u primátů více než u kopytníků). Rychlejší má být také evoluce druhů s „pevným časovým rozvrhem“ (tj. buď výhradně denní, nebo noční zvířata). A nakonec, skupiny savců s největším počtem druhů (hlodavci a netopýři) se nevyvíjejí příliš rychle. Tvarová rozmanitost a počet druhů dané skupiny tedy u savců nejsou příliš propojeny (poznámka: tady lze zase namítnout, že kromě druhů jsou už zase vyšší taxonomické jednotky dost libovolné).
Anjali Goswami et al, Attenuated evolution of mammals through the Cenozoic, Science (2022). DOI: 10.1126/science.abm7525
Zdroj: Natural History Museum / Phys.org
Poznámka PH: Z dat to nějak vyšlo, ale ani na obecnou korelaci bych zde moc nevěřil. Tj. po zahrnutí dalších dat by třeba leccos bylo jinak. Jinak co se týče kauzálnějších vysvětlení – různé skupiny budou mít v průměru různou dobu života jedinců / počet generací za dané období.
K tomu rychlejšímu vývoji býložravců:
Mě to připadá celkem logické. Býložravci jsou mezi dvěma ohni – na jedné straně se rostliny brání sežrání (vyvíjejí si různé jedy, tvrdé struktury, ostny, symbiózu s mravenci a jiným nepříjemným hmyzem a já nevím co ještě), na druhé straně se masozžravci zlepšují v technice lovu. A býložravci musí odolat oboum těmto selekčním tlakům. Naproti tomu masožravci se musí přizpůubovat jen lepší obraně býložravců, tedy jen jednomu selekčnímu tlaku.
Článek mluví o fenotypové diverzifikaci, tedy vývoji morfologických znaků v závislosti na čase, a její rozdílnosti dané rozdílným životním stylem či habitatem. Nikde jsem v něm (ani v supplementu) bohužel nenašel závislost rychlosti jejich diverzifikace na genomové diverzifikaci, tedy zda se na rozdílnosti rychlosti změn morfologických znaků mezi býložravci a masožravci podílí i částečně rozdílná rychlost evoluce jejich genomů (tedy zda se rozdílné evoluční tlaky promítají např. do míry evolučního zplastičtění linií), nebo čistě jen morfologických znaků, zatínco genotypová diverzifikace je pro obě skupiny stejně pomalá (např. v rámci vývojové elasticity u mnohoalelově založených znaků). To by poskytlo více info pro možné hypotézy příčin a míru jejich zastoupení pro vysvětlení celkového jevu.
nevim, zalezi na ihmo tom, jake z tvrzeni vam prijde silnejsi/divnejsi. jako vstupni hypotezu bych pak bral to druhe tvrzeni. mne prijde, ze kdyz uz/pokud se zajic meni rychleji nez liska, tak se mu bude rychleji menit i genom (jako takovy „vstupni predpoklad“, dokazovat je treba spis opak). ale spis bych si na vyse zminene nevsadil vubec.
ad ty selekce, jsou zde navic paraziti, mikrobi, pohlavni vyber (jasne, to se tyka vsech), vsezravci, predatori sami pozirani jinymi predatory. problem vidim v tom, ze pro jakykoliv vysledek myslim lze vytvorit nejake cca rozumne vysvetleni. (treba – byt predatorem je spis slozitejsi, predator je spis k strateg, predator bude zit dele nez korist, vystrida se tedy mene generaci, evoluce bude tedy pomalejsi; jenze tato uvaha mi prijde natolik trivialni, ze temer jiste uz nekdo prisel nejen s ni, ale i s tim, proc to tak fungovat vubec nemusi)