Terasovitá rýžová pole na indonéském ostrově Bali vypadají při pohledu shora většinou jako různobarevná mozaika. Je to logický důsledkem toho, že farmáři rýži sejí (a přesazují a provádějí další kroky) v různé době.
Jenže – vlastně je to celé složitější, protože někteří farmáři spolu svůj postup synchronizují.
Podle nového výzkumu má „barevná struktura“ díky tomu získávat fraktální povahu, což je v případě systémů vytvářených člověkem poměrně vzácné. A za druhé, aniž by existovalo nějaké centrální plánování, tento postup také maximalizuje výnosy.
Stephen Lansing a Stefan Thurner, kteří oba mj. působí v Santa Fe Institute, popisují realitu na Bali následujícím způsobem. V jejich modelu jsou brány v úvahu dva hlavní vlivy, dostupnost vody a šíření škůdců. Pole se nacházejí na různých místech toků řek/potoků. Kdo žije proti proudu, má vodu k dispozici neustále, lidé níže po proudu se musejí přizpůsobit tomu, jak ji čerpají/nechávají protékat ti nad nimi.
Pak do hry vstupují škůdci. Pokud lidé zaplaví určité pole, škůdci se přestěhují na vedlejší a pak se zase vrátí. Naopak jsou-li najednou pod vodou všechna rýžoviště, většina škůdců se utopí. Na jednu stranu jsou tedy lidé výše po proudu motivováni pouštět část vody svým sousedům, protože je to výhodné i pro ně – sníží škody způsobené škůdci. K tomu, aby všichni zaplavili pole nejednou, ale není dost vody. Výsledkem toho mají být právě fraktální vzory, které maximalizují sklizeň (poznámka: zřejmě se myslí maximalizace celkově i na jednotlivých polích?). Přitom neexistuje žádné centrální plánování ani koordinace zdola na větším měřítku. Jednotlivé zemědělci se rozhodují tak, aby maximalizovali svůj vlastní prospěch.
Zajímavé na tom je, že podobné situace týkající se využití nějakého vzácného zdroje nejčastěji vedou k tragédii obecní pastviny, kdy individuální zájmy působí protichůdně a zdroj se rychle vyčeprá/zničí, nebo alespoň není využíván optimálně.
Fraktální uspořádání („samoorganizované kritično“) prý na Bali vzniká velmi rychle (do 10 let – asi míněno např. od zúrodnění nových pozemků), takový systém je navíc stabilní a umožňuje i rychle a opět jakoby koordinovaně reagovat na změny vnějších podmínek. Prostě zde jsou i další vlastnosti spojované s chaotickými systémy.
Studie byla publikována v Proceedings of the National Academy of Sciences.
Zdroj: Phys.org