Astronomové objevili rychle rostoucí černou díru v jedné z nejextrémnějších známých galaxií, kterou pozorujeme v době krátce po velkém třesku. Objev poskytuje nové poznatky o vzniku prvních superhmotných černých děr.
Na základě pozorování pořízených pomocí chilského dalekohledu ALMA (Atacama Large Millimeter Array) vědci z Texaské a Arizonské univerzity zjistili, že nově objevená galaxie COS-87259 je opravdu unikátní. Tvoří hvězdy rychlostí 1000krát vyšší než naše Mléčná dráha a obsahuje mezihvězdný prach o hmotnosti více než miliardy Sluncí. Galaxie září jak díky této intenzivní tvorbě hvězd, tak i kvůli rostoucí supermasivní černé díře v jejím středu.
Tuto černou díru autoři studie považují za zcela nový typ primordiální (=krátce po velkém třesku vzniklé) černé díry; je silně zahalena kosmickým prachem, což způsobuje, že téměř veškeré její světlo je vyzařováno ve střední infračervené oblasti spektra. Vědci rovněž zjistili, že tato rostoucí supermasivní černá díra (aktivní galaktické jádro, AGN) vytváří silný proud materiálu, který se pohybuje hostitelskou galaxií rychlostí blízkou rychlosti světla.
Galaxii COS-87259 pozorujeme ve stavu pouhých 750 milionů let po velkém třesku (cca 5 % současného stáří vesmíru). Podle autorů příslušné studie je překvapivé i to, že byla identifikována na relativně malém kousku oblohy, než jaký se obvykle používá k detekci podobných objektů; to naznačuje, že takových zdrojů mohou (mohly?) být ve velmi raném vesmíru tisíce.
Jedinou další třídou supermasivních černých děr z velmi raného vesmíru, kterou jsme dosud znali, představují kvasary. Ty jsou ale ve vzdálenostech podobných vzdálenosti COS-87259 extrémně vzácné, na celé obloze se jich nachází jen několik desítek. Překvapivý objev galaxie COS-87259 a její černé díry tak vyvolává řadu otázek týkajících se množství velmi raných supermasivních černých děr a také typů galaxií, ve kterých obvykle vznikají.
Hlavní autor článku Ryan Endsley z Texaské univerzitě v Austinu uvádí: „Protože nikdo neočekával, že by tento druh objektu mohl existovat ve velmi raném vesmíru, jeho objev je krokem k mnohem lepšímu pochopení toho, jak se černé díry o hmotnosti miliardy Sluncí mohly zformovat tak brzy – a také toho, jak se mohly vyvinout nejstarší velmi hmotné galaxie.“
Ryan Endsley et al, ALMA Confirmation of an Obscured Hyperluminous Radio-Loud AGN at z=6.853 Associated with a Dusty Starburst in the 1.5 deg2 COSMOS Field, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (2023). DOI: 10.1093/mnras/stad266
Zdroj: Royal Astronomical Society / Phys.org