Foto: © palau83 / Dollar Photo Club

Genová terapie je nadějí i proti koronaviru

Nový přehled považuje genovou terapii za nejnadějnější cestu až do vyvinutí vakcíny. Postupovat by mělo pomocí speciálně upravených tzv. adeno-asociovaných virů.

Na téma koronaviru bylo publikováno obrovské množství informací. V databázích typu Google Scholar je přes 1650 vědeckých/recenzovaných článků. Ve Frontiers in Microbiology byla nyní publikována studie, respektive metastudie/shrnutí (review), které se pokouší informace sumarizovat.
Autoři přehledu University of North Carolina (Chapel Hill) se zaměřují na možné medicínské postupy nejen proti SARS-CoV-2, ale i proti příbuzným koronavirům (původní SARS, blízkovýchodní MERS atd.) – tedy potenciálně i proti těm, které budou člověka zřejmě nevyhnutelně ohrožovat v budoucnosti. Informace, třeba říct, dnes samozřejmě rychle zastarávají. Na základě přehledu třeba jako nadějný prostředek vychází Remdesivir, což je aktuálně považováno spíše za slepou cestu (respektive i výrobce Gilead Sciences nyní tvrdí, že zabírá zřejmě jen ve středně těžkých případech).
Co se týče vakcín, možností je cílit na proteiny, jimiž se viry vážou na hostitelské buňky (S-protein). Kromě tradičních vakcín z oslabených/inaktivovaných živých nebo mrtvých virů či jejich podjednotek by se měly zvažovat i moderní vakcíny na bázi DNA, RNA, nanočástic nebo virových vektorů. Potíž je v tom, že jednotlivé koronaviry od sebe mají S-proteiny značně odlišné, původní SARS a SARS-CoV-2 se např. shodují jen ze 76–78 %. Problém s vakcínami je samozřejmě délka jejich vývoje – a proti příštímu nástupu příbuzného viru bude přitom možná k ničemu.
Používat lze širokospektrální antivirotika, např. nukleosidové analogy podobné bázím virové genomu. Ty pak virus „omylem“ začlení do své RNA a vzniknou nefunkční kopie, respektive kopírování se prostě zastaví. Problém je ale v tom, že koronaviry disponují opravným enzymem, který dokáže dát takto poškozenou RNA se slušnou míru úspěšnosti zase do pořádku. Nicméně fungovat by z této třídy léčit přece jen mohl β-D-N4-hydroxycytidin a Remdesivir (viz výše).
Krevní plazma uzdravených pacientů i hromadně biotechnologicky produkované monoklonální protilátky (účinnější, ale s pomalejším vývojem/výrobou) mohou poskytnout imunitu, ovšem pouze krátkodobou. Organismus si protilátky nevytváří sám, ty se postupně naředí a rozloží.
Přehled dále zmiňují fúzní inhibitory, inhibitory lidských proteáz (poznámka PH: zde nerozumím) a modulátory imunity, jako jsou například kortikosteroidy a jiné hormony.
A konečně ona v titulku zmíněná genová teorie. Studie ji považuje za nejnadějnější cestu až do vyvinutí vakcíny. Postupovat by mělo pomocí nějakých speciálně upravených tzv. adeno-asociovaných virů (adenoviry, herpes viry). Pomocí těchto virů by šlo do horních cest dýchacích rychle a cíleně dodávat protilátky, antivirové peptidy, modulátory imunity nebo imunoadheziny. (Poznámka PH: Chápu-li dobře, tedy pomocí viru by se do lidských buněk vnesla část genomu umožňují syntetizovat příslušné látky proteinové povahy.) Riziko toxicity je zde minimální, protože buňky v této části těla se rychle obměňují. Tyto techniky lze vyvinout i otestovat údajně velmi rychle, už třeba za měsíc. Tato verze pasivní imunizace by teoreticky mohla zabrat cca po týdnu s tím, že ochrana by vydržela rok. A především, tyto techniky je dobré vyzkoušet už proto, že by se pak daly rychle použít hned na začátku nějaké příští pandemie, což se u koronaviru nestalo.

Longping V. Tse et al, The Current and Future State of Vaccines, Antivirals and Gene Therapies Against Emerging Coronaviruses, Frontiers in Microbiology (2020). DOI: 10.3389/fmicb.2020.00658
Zdroj: Frontiers/MedicalXpress.com a další

Každá černá díra má mít stabilní dráhu pro obíhající paprsek světla

A jak to souvisí se stínem černé díry, horizontem událostí a různými teoriemi gravitace? Pod …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close