Sciencemag.cz
Doporučujeme
Gravitační vlny dosud detekujeme pouze při srážkách neutronových hvězd a/nebo černých děr, což jsou události extrémní a výjimečné. Vědci nově navrhují, že by to mohlo jít i ze samotného otáčení určitého typu neutronových hvězd; i to prý stačí vyvolat dostatečně intenzivní poruchy ve struktuře prostoročasu.
Tým, v němž jsou zastoupeni vědci z projektů LIGO, Virgo a Australian National University, tvrdí, že rotující neutronové hvězdy nemají povrch úplně pravidelný, ale vyskytuje se zde nerovnost v řádu milimetrů – i to už by ale mohlo stačit generovat měřitelný signál. Byl by konstantní a jednalo by se o jakési „hučení na pozadí“. Samozřejmě zbývá maličkost – skutečně tento relativně slabý signál také zachytit.
Co se týče dalších podrobností: příslušná nerovnost by měla být výraznější u mladých neutronových hvězd, které teprve nedávno vznikly po výbuchu supernovy, takže studie navrhuje zaměřit se tímto směrem. Úspěch by také znamenal, že i tak extrémní stav hmoty, který nemáme na Zemi v laboratořích k dispozici, dokážeme obstojně modelovat, a fyzice neutronových hvězd tedy kupodivu celkem rozumíme.
Zdroj: Australian National University / Phys.org
Poznámka PH: Neutronové hvězdy také rotují různou rychlostí, to by možnost/snadnost detekce signálu neovlivňovalo? I kdyby signál byl celkem slabý, detektory permanentně nezaznamenávají srážky či jejich doznívání, takže by neměl být překryt silnějšími gravitačními vlnami (?).
