Sciencemag.cz
Doporučujeme
Červ háďátko obecné (Caenorhabditis elegans) je systematicky zkoumán mj. i s ohledem na mechanismy stárnutí. Nový výzkum vede k závěru, že tyto hlístice vylučují s přibývajícím věkem přes vulvu tekutinou se složením podobným mléku, které slouží k výživě potomků. Něco podobného je známo pouze u minima dalších bezobratlých živočichů. Celý mechanismus lze pokládat za formu sebevraždy, která zvyšuje pravděpodobnost přežití potomků.
Většina hlístic Caenorhabditis elegans má samčí i samičí pohlavní orgány. „Matky“ se rozmnožují oplodněním omezenými zásobami vlastních spermií. Když tyto zásoby dojdou, což tedy nastane už během několika dní po dosažení pohlavní dospělosti, rozmnožování končí. Červi pak ale dál fungují způsobem, který vědce až dosud mátl. Vytvářejí totiž velké množství tekutiny bohaté na žloutek, která se hromadí uvnitř jejich těla a tyto kapky ničí vnitřní orgány. Hlístice kladou také velké množství neoplozených vajíček.
Až dosud se předpokládalo, že jde prostě o selhání organismu, projev stárnutí, který nemá žádný zvláštní význam. Nová studie ale vede k závěru, že neoplozená vajíčka jsou jakési „konzervy“, které právě obsahují onen žloutek/mléko a jsou určena k výživě potomků. Autoři studie David Gems a Carina Kern z University College London uvádějí, že kvůli tomu je toto sebedestruktivní chování adaptivní. Je možné vytvořit mutanty, u nichž se produkce žloutku i kladení neoplozených vajíček vypne. Tito červi se pak dožívají vyššího věku, jenže už se stejně nemohou rozmnožovat. Pokud opravdu platí, že „mléko“ zvyšuje pravděpodobnost přežití vlastního potomstva/reprodukční zdatnost, pak je vše celkem jasné. Nakonec není to zdaleka jediný případ, kdy organismus hyne v souvislosti s vlastním rozmnožování, a to třeba i vždy (táhnoucí lososi…).
Již jen dosud známými genetickými manipulacemi lze Caenorhabditis elegans prodloužit život až desetkrát. Z hlediska výzkumu lidského stárnutí to ukazuje, že nejde o selhání, ale o strategii. I u člověka by mohly existovat podobné sebedestruktivní geny/mechanismy, které ale evoluce/selekce nevidí, protože nesnižují (nebo dokonce zvyšují, dříve zvyšovaly apod.) pravděpodobnost přenosu genů do dalších generací. Jenomže lidé své reprodukční období stejně přežívají běžně. Celkově z toho vyplývá spíše to, že mnohem déle než normálně žijící červi nám při zpomalování stárnutí člověka moc nepomůžou – alespoň ne v případě, když se prodloužení věku dosáhne pouze vypnutím sebevražedné reprodukce.
C. elegans feed yolk to their young in a form of primitive lactation, Nature Communications (2021). DOI: 10.1038/s41467-021-25821-y , www.nature.com/articles/s41467-021-25821-y
Zdroj: University College London / Phys.org
