Sciencemag.cz
Doporučujeme
Nálezy z Izraele se datují do doby před asi 180 000 lety, což je podle ještě nedávných názorů tak spíše trvání celého druhu Homo sapiens.
Předkové dnešních lidí vyráželi z Afriky už před dávnou dobou – nejspíš hned nějaký Homo ergaster (následující po Homo habilis), viz nálezy v Gruzii. Pak jsou zde slavní hobiti z Flores, možná dokonce potomci australopitéků.
Nicméně, pokud jde o Homo sapiens, ti svět osídlili až ve vlně, které vyšla z Afriky před nějakými 60 000 lety. Předpokládali jsme, že již předtím dorazili Homo sapiens na Blízký východ (cca před 90 tisíci lety), mezitím však byli zase neandrtálci zatlačeni zpět – nebo si to tak alespoň zjednodušeně představujeme.
Když nyní řekneme, že nové nálezy z Izraele jsou datovány do doby 175-200 tisíc let, je to pořádný posun hlouběji do minulosti. Nakonec totiž do této doby se ještě nedávno kladl přímo vznik Homo sapiens, i když dnes se již stáří našeho druhu posunulo na nějakých 250 000 let. Mimochodem, myslíme tím anatomicky moderní Homo sapiens, ale pokud víme, tehdejší kultury ještě nevykazovaly to, co označujeme jako moderní lidské chování (umění, náboženství, obchod, výrazné regionální kulturní styly…). A mnohdy se tyto znaky objevily izolovaně, ale zase zanikly, nerozšířily se univerzálně.
Zpět ale k vlastnímu tématu. Nová studie zmíněná v úvodu byla publikována v Science, hlavními autory jsou Israel Hershkovitz (Tel Aviv University) a Rolf Quam (Binghamton University). Nálezy z izraelské jeskyně Misliya v pohoří Karmel byly prozkoumány a datovány již v minulosti. Nyní se ale vědci na základě analýzy zdejší čelisti a zubů (pomocí počítačové tomografie) odhodlali prohlásit, že náleží druhu Homo sapiens. Objev vzbudil velkou pozornost, ale na druhé straně autoři sami dodávají, že fosilie mají i neandrtálské rysy nebo možná i rysy dalších druhů člověka, i když některé jsou podle všeho typické jen pro Homo sapiens.
Podle nálezů doprovázejících fosílie byli tehdejší obyvatelé především lovci, používali oheň a vyráběli nástroje odpovídající africkým ze stejné doby. Hodně staré (cca 100 000 let) a zatím sporné jsou nedávné nálezy z Číny, které ale někteří také řadí mezi Homo sapiens. Je tedy možné, že stejně jako se do minulosti posouvat vznik Homo sapiens, bude to platit i pro jejich první migrace z Afriky. Také se tím výrazně rozšiřuje paleta dalších druhů, s nimiž se Homo sapiens mohli křížit.
I když se dá předpokládat, že úspěšná byla až poslední migrace a dnešní ne-Afričané potomky lidí z jeskyně Misliya nejsou. Poněkud bulvární titulky o „přepisování evoluce“, které se v souvislosti s novou studií objevily, je namístě brát s rezervou.
Zdroj: Phys.org a další
