Sciencemag.cz
Doporučujeme
Rychlost rotace jako taková se mění. Nová studie ale tvrdí, že rovník hvězdy rotuje stále rychleji než póly.
Vědci z Nagojské univerzity v Japonsku provedli dosud nejpodrobnější simulaci vnitřku hvězd a vyvrátili teorii, které se věřilo skoro půl století: že hvězdy s věkem mění svůj rotační vzorec. Podle nové studie k této změně nedochází, respektive docházet nemusí. Hvězdy si po celou dobu své existence zachovávají rotaci podobnou Slunci, přičemž se rychle otáčejí v rovníku a pomalu na pólech.
Hvězdy se liší velikostí, teplotou a barvou, od červených trpaslíků po mohutné modré obry. Hvězdy slunečního typu, které jsou předmětem této studie, se podobají našemu Slunci co do hmotnosti a teploty. Jsou to středně velké žluté hvězdy poskytující stabilní podmínky po miliardy let, dost dlouho na to, aby se na jejich planetách mohl potenciálně vyvinout život.
Země se kolem své otáčí jako jeden pevný celek, ale protože Slunce je tvořeno horkým plynem, rotace probíhá diferencovaně – různé části se otáčejí různou rychlostí. Rovník potřebuje k jedné otáčce asi 25 dní, zatímco póly asi 35 dní. Tento jev se nazývá diferenciální rotace slunečního typu.
Jak hvězdy stárnou, v průběhu miliard let se jejich rotace zpomaluje. Vědci se domnívali, že to změní proudění plynu uvnitř hvězdy a nakonec způsobí, že Slunce v určitém okamžiku změní svůj rotační vzorec, přičemž póly se budou otáčet rychleji a rovník pomaleji. Tato předpověď se však ukázala jako mylná. Uvnitř Slunce pohyby horkého plynu přirozeně způsobují, že rovník se otáčí rychleji než póly. Při udržování tohoto vzorce hrají klíčovou roli magnetická pole.
„Zjistili jsme, že tyto dva procesy, turbulence a magnetismus, udržují rovník v pohybu rychleji než póly po celou dobu života hvězdy, nejen když je hvězda mladá,“ uvádí spoluautor práce Hideyuki Hotta z Nagoya University. „Takže i když se hvězdy zpomalují, k přepnutí nedochází, protože tomu brání magnetická pole, která předchozí simulace opomíjely.“
Vědci pomocí Fugaku, nejvýkonnějšího superpočítač v Japonsku, simulovali vnitřek hvězd typu Slunce v extrémně vysokém rozlišení. Každou simulovanou hvězdu rozdělili na 5,4 miliardy bodů mřížky. Protože předchozí simulace byly prováděny v nízkém rozlišení, magnetická pole uměle zmizela a jejich role v rotačních vzorcích hvězd byla považována za nevýznamnou.
Změněné chápání vývoje hvězd by mohlo vědcům pomoci vyřešit takové záhady, jako je 11letý cyklus slunečních skvrn, a předpovědět, jak magnetická aktivita hvězd ovlivňuje v průběhu miliard let obyvatelnost planet.
Hideyuki Hotta et al, The prevalence of solar-like differential rotation in slowly rotating solar-type stars, Nature Astronomy (2026). DOI: 10.1038/s41550-026-02793-x
Zdroj: Nagoya University / Phys.org, přeloženo / zkráceno
