(c) Graphicstock

Jak spočítat, kolik ryb je v jezeře?

Patnáct let sledovali hydrobiologové z Biologického centra AV ČR čtrnáct nádrží, aby upřesnili modely pro výpočet množství ryb v nádržích a jezerech. Výsledky z této rozsáhlé studie pomohou interpretovat údaje z tisíců evropských lokalit.

Otázka, kolik ryb je v jezeře, napadne při pohledu na vodní hladinu snad každého. O to více zaměstnává rybáře, ekology a kvantitativní vědce, kteří potřebují vyčíslit produktivitu vod a pochopit roli ryb ve vodních ekosystémech. Odpověď na zdánlivě jednoduchou otázku však ve větších vodách není jednoduchá. Nesnáze nastávají u takových vod, které nemůžeme prolovit celé. Typickým příkladem jsou přehradní nádrže a jezera. V současné době je hlavní metodou studia množství a složení rybích společenstev použití mnohoočkových tenatových sítí podle evropského standardu EN/ČSN 14 757. Používají se téměř ve všech evropských zemích od Portugalska po Turecko a od Itálie po Norsko.

Tenatové sítě jsou typickým příkladem tzv. „pasivního“ lovného prostředku. Sítě se totiž nastraží a pasivně čekají na ryby, které do nich musí pro ulovení aktivně narazit. Hlavními výhodami tohoto přístupu, které vedly k jeho masovému používání, jsou relativní snadnost, robustnost, srovnatelnost a možnost použití prakticky ve všech typech jezerních stanovišť. Hlavními nevýhodami jsou destruktivnost (většina ryb vzorkování nepřežije) a nejistota ohledně kvantifikace prolovené plochy. Tenatové sítě doposud tedy poskytovaly relativní abundanci a biomasu ryb, o níž se tušilo, že odráží skutečné množství ryb. Vědci však dosud neměli k dispozici přepočet, jak z úlovků tenatových sítí odvodit skutečnou abundanci nebo biomasu ryb ve vzorkované lokalitě.

Kromě tenatových sítí lze nádrže a jezera vzorkovat i tzv. aktivními vzorkovacími prostředky, tzn. takovými, které vzorkují ryby nezávisle na jejich vůli, aktivním prolovením či prohlédnutím známých objemů a ploch. Tyto prostředky tak poskytují potřebné údaje pro výpočet množství ryb v daném vodním tělese, avšak jejich použití je v mnoha směrech náročnější a má i větší limitace než v případě tenatových sítí.

Hydrobiologický ústav BC AV ČR se dlouhá léta věnuje zdokonalování aktivních i pasivních vzorkovacích metod (nejnovější přehled viz Kubečka a kol. 2022, https://www.hbu.cas.cz/en/news/news-detail/6626-methodology-of-monitoring-fish-communities-in-reservoirs-and-lakes-/ ). Vědomi si limitací tenatových sítí a jejich velkého významu, prováděli jsme na většině studovaných lokalit kombinovaná sledování, kdy byly odlovy tenatovými sítěmi doprovázeny aktivním vzorkováním zátahovými sítěmi a vědeckými echoloty. Experimenty byly prováděny tak, aby tenata i aktivní prostředky vzorkovaly vždy stejný typ stanoviště – příbřežní partie (litorál) v případě tenat a zátahových síti a volnou vodu (pelagiál) v případě tenat a vědeckých echolotů. Srovnávací sledování probíhala po 15 let na 14 českých nádržích. Srovnání mezi lovnými prostředky bylo provedeno moderními statistickými postupy ve spolupráci s Ústavem informatiky AV ČR. Tyto postupy umožnily zohlednit velkou variabilitu biologických dat a jasně demonstrovat, že mezi množstvím ryb v tenatových sítích a množstvím odhadnutým aktivním prostředkem existuje přímá úměra.

Vypočtený charakter odvozené závislosti mezi tenaty a aktivními lovnými prostředky umožňuje řešit letitý problém, jak přepočítat například biomasu ryb ulovenou tenatovými sítěmi na skutečnou biomasu ryb, která se nejčastěji udává v kilogramech na hektar vodní plochy. Velmi povzbudivé je, že se tento přepočetní vztah neliší mezi volnou vodou a příbřežím. Tato shoda naznačuje, že jsme stanovili univerzálně platný převodní faktor, který může najít uplatnění v široké škále vnitrozemských vod. Zjištěný převodní faktor potvrzuje vysokou odlovnou účinnost tenatových sítí. Používáme-li tenatové sítě s dvanácti velikostmi síťových ok rozměrů 5,5-55 mm podle původního Evropského standardu, uloví 1 m2 tenatové síťě za jedinou noc rybí biomasu z 8 m2 zkoumané nádrže. Pokud použijeme původní konstrukci s tzv. velkookými tenaty (Šmejkal a kol. 2015 https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0122437 ), lovíme širší velikostní spektrum včetně velkých ryb, kterých však ve vodách bývá mnohem méně (většina ryb je přirozeně malá), pak 1 m2 tenatní sítě uloví za noc ryby z 5 m2 zkoumané nádrže. Analýzou obrovského množství komplexních dat tak vznikly jednoduché převodní koeficienty, které nám umožní stanovit množství ryb v mnoha evropských vodách.

Studie byla publikována v režimu open access v prestižním časopise Ecological Indicators s titulem

Říha M., Prchalová M., Brabec M., Draštík V., Muška M., Tušer M., Bartoň D., Blabolil P., Čech M., Frouzová J., Holubová M., Jůza T., Ribeiro de Moraes K., Rabaneda Bueno R., Sajdlová Z., Souza A., Šmejkal M., Vašek M., Vejřík L., Vejříková I., Peterka J., Kubečka J. (2023) Calibration of fish biomass estimates from gillnets: Step towards broader application of gillnet data. Ecological Indicators 153, 110425. https://doi.org/10.1016/j.ecolind.2023.110425

oznámení Biologického centra AV ČR

Vědci z ÚOCHB rozvíjejí možnosti využití RNA v genové medicíně

Buňka má několik možností, jak regulovat translaci (překlad) genů. Jedním ze způsobů je umlčet gen …

One comment

  1. Tak pokud ty tenatové sítě ryby nepřežijí, tak to mohou rovnou měřit pomocí dynamitu…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close