Sciencemag.cz
Doporučujeme
Vzhledem k tomu, že aktuálně běží seriál podle knižní trilogie Problém tří těles, k myšlenkovému pozadí tohoto díla se vracejí i komentátoři. Třeba Tony Milligan na The Conversation.
Viz také: Kde tedy všichni jsou? Čínská odpověď na Fermiho paradox
„Temný les“, kde se všichni skrývají, protože kdo se neskrývá, je okamžitě zničen někým technologicky pokročilejším (mluvíme zde cca o civilizacích na úrovní planet a planetárních soustav) pokládá za nejhorší z možných světů. „Nikdo, kdo se ve hře vyzná, nebude natolik bláhový, aby někoho kontaktoval – nebo odpověděl na zprávu.“ Tento pohled na svět má samozřejmě i praktické dopady. Významní astrobiologové Kelly Smith a John Traphagan navrhli v roce 2020 protokol, který by opravdu měl bránit vysílat do vesmíru nějaké signály nebo na ně odpovídat – a především bychom se měli vyvarovat toho, abychom přitom nějak prozradili polohu Země.
T. Milligan ale tvrdí, že teorie temného lesa je téměř jistě chybná a vychází ze zkreslené interpretace darwinismu. Víme, že nějaká takováhle soutěž o přežití (nebo rozmnožení) existuje v přírodě mezi jedinci (nebo geny). Není už ale žádný „boj mezi druhy“ (selekce na vyšší úrovni), takže není důvod ani předpokládat boj mezi civilizacemi. Respektive pro to nemáme vůbec žádné důkazy (říká stále Milligan; tady se samozřejmě nabízí námitka, jak bychom asi takové důkazy vůbec mít mohli, když neznáme nejen žádnou mimozemskou civilizaci, ale ani mimozemský život). Navíc ani biosféra se neomezuje na konkurenci, v rámci koevoluce může docházet i k symbiózám (což se zase v celém díle akcentuje skrz výrok „v přírodě nic neexistuje samo“ – citát z Mlčícího jara).
„Z tohoto důvodu je řešení Fermiho paradoxu pomocí temného lesa nepřesvědčivé,“ uzavírá Tony Milligan svůj komentář. To, že nikoho neslyšíme, může stejně dobře znamenat, že všichni jsou daleko, že posloucháme špatně a nebo že prostě není koho poslouchat.
Co k tomu dodat? Po pravdě řečeno, ke knižní trilogii jsem měl celou řadu výhrad, ale nějakým způsobem inspirativní byla. Příslušný netflixový seriál se mi prostě nelíbil (subjektivně). Liou Cch‘-sin navíc v knize vysvětluje, proč na rozdíl od pozemské biosféry pokládá nějakou spolupráci a koevoluci mezi planetárními civilizacemi za vyloučenou (právě proto, že nemají nic společného, žádnou společnou koevoluci); s tím sice není nutné souhlasit, ale nějak vyargumentováno to autor má. Navíc i pozemská historická zkušenost ukazuje, že kontakt mezi různými civilizacemi/kulturami je pro tu méně technologicky/vojensky pokročilou často osudný. I když osobně také na temný les nevěřím, v tom bych souhlasil s Milligamem. Nejpravděpodobnější mi přijde, že nikoho neslyšíme, protože „nikdo není/není koho slyšet“, Fermiho paradox ovšem trvá…
Zdroj: Tony Milligan: Is the universe really a ‚dark forest‘ full of hostile aliens in hiding? The Conversation / Phys.org
Osobně si myslím, že čím je civilizace vyspělejší, tím více splývá s pozadím vesmíru. Méně plýtvá energií, takže ji lze hůře zachytit (viz dnešní wifi a dřívější wifi routery, signál jde jen tam, kde ho je potřeba…). Podobně jako to bylo v románu Návrat domů, tam mimozemšťané odhalili lidstvo a po 50 letech než se k němu dostali signály existence vyspělé civilizace slábly.