(c) Graphicstock

Kapalná voda může být na exoplanetách častější

Nová analýza ukazuje, že exoplanet podobných Zemi, tedy ve smyslu s kapalnou vodou, je pravděpodobně mnohem více, než se dosud předpokládalo – což samozřejmě zvyšuje i šanci na nalezení života pozemského typu. I tam, kde vhodné podmínky neexistují na povrchu, by se voda v kapalné podobě mohla nacházet pod ním – podobně jako ve Sluneční soustavě v případě některých měsíců velkých planet.
Spoluautor studie Lujendra Ojha (Rutgers University, New Jersey) uvádí, že pokud by Země přišla o skleníkové plyny, průměrná teplota by klesla na -18 °C a většina kapalné vody na povrchu by zmrzla. Nejspíš k tomu i došlo (jednou nebo i vícekrát, v érách sněhové koule). I pokud by ale zamrzl celý povrch (což v případě Země není jisté), stále by zde mohly přetrvat „kapsy“ vody. Teplo z radioaktivního rozpadu v hlubinách Země může vodu ohřát natolik, že zůstane tekutá. I dnes to vidíme na místech, jako je Antarktida a kanadská Arktida, kde se navzdory nízkým teplotám nacházejí pod ledem velká podzemní jezera. Je dokonce možné, že k něčemu podobného může docházet v současnosti i u jižního pólu Marsu. Druhou možností ohřevu podpovrchového oceánu jsou slapové jevy.
Analýza se zabývala planetami nalezenými kolem nejběžnějšího typu hvězd – červených trpaslíků (typ M). Jedná se o malé hvězdy, které jsou mnohem chladnější než Slunce. Přibližně 70 % hvězd v naší galaxii spadá do této kategorie a většina dosud nalezených kamenných a Zemi podobných exoplanet obíhá právě kolem trpaslíků typu M.
„Modelovali jsme možnost vzniku a udržení kapalné vody na exoplanetách obíhajících kolem trpaslíků typu M pouze s ohledem na teplo generované samotnou planetou. Zjistili jsme, že pokud se vezme v úvahu možnost vzniku kapalné vody radioaktivitou, je pravděpodobné, že vysoké procento těchto exoplanet může mít dostatek tepla k udržení kapalné vody – mnohem více, než jsme si mysleli,“ říká Lujendra Ojha. V konkrétních číslech: díky podpovrchové vodě by se kapalná voda mohla vyskytovat průměrně až na 1 planetě v 1 hvězdném systému; předcházející odhad byl přitom až o 2 řády nižší, 1 planeta na 100 hvězd.
Samozřejmě – výzvou je dokázat podzemní oceány na exoplanetách nějak detekovat. Nakonec ani ve Sluneční soustavě se na jejich existenci v případě některých těles vědci ne vždy shodnou. A zjistit, zda v nějakém podpovrchovém oceánu na exoplanetě je mikrobiální život, je nejspíš zcela mimo současné možnosti, ale to není zase taková tragédie – technologie detekce se budou zlepšovat…

The Goldschmidt Conference: conf.goldschmidt.info/goldschmidt/2023/goldschmidt/2023/meetingapp.cgi
Ojha, L., Troncone, B., Buffo, J. et al. Liquid water on cold exo-Earths via basal melting of ice sheets. Nat Commun 13, 7521 (2022). https://doi.org/10.1038/s41467-022-35187-4
Zdroj: Goldschmidt Conference / Phys.org

Speciální gel s nanočásticemi slibuje rozkládat alkohol předtím, než se dostane do krve

Většina alkoholu se do krevního oběhu dostává přes sliznici žaludku a střev. Vědci z ETH …

One comment

  1. Stanislav Florian

    https://www.nase-voda.cz/jak-se-ze-zeme-pred-700-miliony-stala-snehova-koule/
    Spíš než pomalý pokles CO2 pohlcováním do vznikajících čedičů mělo jít před 700 miliony let o emise síry ze sopečné činnosti mezi dnešní Aljaškou a Grónskem ( tehdy blízko rovníku). Síra v troposféře změní albedo, rostoucí sněhová pokrývka změní albedo povrchu. Po skončení emisí síry se troposféra poměrně rychle vyčistí a je možný návrat k obnovení oceánských proudů.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close