periodická tabulka
autor: Offnfopt, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Kolem flerovia nenašli žádný ostrov stability

Flerovium, Fl, je prvek s protonovým číslem 114 objevený, respektive připravený v Dubně. V 60. letech 20. století Sven-Gösta Nilsson z Lund University (i jiní fyzikové) přišel s tím, že zrovna kolem tohoto (tehdy ještě neznámého a nepojmenovaného) prvku by se mohl nalézat hypotetický ostrov stability. 114 je pro protony totiž jedním z možných magických čísel.
Dirk Rudolph z Lundu a jeho kolegové ale nyní tuto možnost popřeli. Na urychlovači částic GSI Helmholtzzentrum für Schwerionenforschung v německém Darmstadtu vědci urychlili jádra vápníku 48 na 10 % rychlosti světla. Pak jimi bombardovali tenký film plutonia 244, čímž vzniklo flerovium. V detekčním zařízení se však současně podařilo detekovat produkty jeho rozpadu. Analýzou dob rozpadu i produktů tým dokázal popsat nové rozpadové řady flerovia, nejsou však v souladu s dříve předpovězenými „magickými“ vlastnostmi tohoto prvku. Technologie již mimochodem ke spokojenosti výzkumníků umožňovala sledovat průběh rozpadu v reálném čase.
Nejtěžším známým stabilním prvkem (dost stabilním na to, abychom ho kolem sebe nacházeli ve větším množství) tak stále zůstává uran s 92 protony a 146 neutrony. Následuje plutonium 244 Pu (protonové číslo 94) s poločasem rozpadu 80 milionů let.
Následujícím kandidátem na ostrov stability je jádro se 120 protony, tento prvek však dosud připraven nebyl .
Wikipedia uvádí u flerovia 8 známých izotopů (284-289). Všechny se štěpí rozpadem alfa na různé izotopy kopernicia (Cn), izotop 286 Fl podléhá i spontánnímu štěpení. Poločasy rozpadu byly až dosud známé pouze s nejistotou mnoha řádů. Kandidátem na stabilní transuran byl zejména 298 Fl s dvojnásobně magickým počtem částic v jádře – protonů (114) i neutronů (184) a předpokládaným poločasem rozpadu v řádu dnů. (Poznámka PH: Celé je to dost komplikované, jakoby existovaly dvě různé odolnosti jader proti rozpadu alfa a proti spontánnímu štěpení. Úplná shoda nepanuje ani na samotných „magických“ počtech protonů a neutronů, které mají odpovídat zaplněným slupkám a kulovému tvaru jádra.)

A. Såmark-Roth et al. Spectroscopy along Flerovium Decay Chains: Discovery of Ds280 and an Excited State in Cn282, Physical Review Letters (2021). DOI: 10.1103/PhysRevLett.126.032503
Zdroj: Lund University / Phys.org a další

Týden na ITBiz: Pomocí DNA vyrobili diamantové fotonické krystaly

OpenAI umožní umělé inteligenci ovládat za uživatele počítač. Čína ve vyspělých technologiích dohání Západ, řekl …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *