S koncem roku se publikují na jedné straně přehledy nejdůležitějších vědeckých objevů sestavených reakcemi, vedle toho ale i žebříčky nejčtenějších článků nebo přehledy top událostí sestavené samotnými čtenáři. Výsledky podle jednotlivých kritérií spolu mnohdy příliš nekorespondují, volba čtenářů se logicky často třeba soustřeďuje na bizarní kuriozity hodné ceny Ig Nobel.
Na Sciencemag.org se mezi nečtenějšími příspěvky objevila kuriozita přinášející novou odpověď na velmi populární otázku: jak přepočítávat psí a lidský věk. Nejjednodušší přepočet je samozřejmě *7, trochu přesnější je 15 let za 1. rok psa a pak 5 za každý další. L = 15 + 5 * (P – 1), abychom byli dostatečně vědečtí :-).
Samozřejmě to celé nedává jiný než velmi orientační smysl, protože různá plemena se dožívají v průměru velmi různého věku, obecně větší psi nižšího. (Což je docela zajímavé z hlediska obecné biologie, protože jinak platí, že větší zvířata jsou oproti menším relativně dlouhověká, zase to souvisí s různými strategiemi R a K apod. Srovnání v rámci druhu je ovšem něco jiného než mezi druhy. U psů hraje roli např. to, že u větších plemen dochází k rychlejšímu růstu/dělení buněk, což s sebou nese větší pravděpodobnost rakoviny.) Navíc i rychlost dospívání různých plemen je různá, československý vlčák jako kříženec vlka třeba dospívá pomaleji. (Zase obecně domestikace bývá spojena s nižším reprodukčním věkem, respektive s neotenií – sexuální dospělost naroubovaná ve srovnání s divokým příbuzným na dětskou psychiku).
Nový výzkum stárnutí psů sledoval methylaci jejich DNA.
Viz také: Životnost Homo sapiens podle DNA je 38 let
Vědci se soustředili na různě staré psy jediného plemene, labradorského retrívra. U zvířat mezi 4 týdny a 16 lety zkoumali, jak se jejich DNA postupně methyluje. Ukázalo se, že psi (nebo alespoň labradorští retrívři) mají úseky DNA, kde míra epigenetických změn (methylace) přímo koresponduje s věkem. Některé z těchto úseků jsou navíc homologické s částmi DNA lidí, kde methylace rovněž přímo koresponduje s věkem. Tuto část epigenetických hodin zřejmě (samozřejmě cca, mohou být i výjimky) sdílejí všichni placentální savci. Vědci proto mohli rychlost tikotu příslušných hodin přímo srovnat.
A abychom se konečně dostali k avizovanému vzorci, ten zní takto: L = 16 ln (P) + 31.
Logaritmická křivka stoupá méně strmě než lineární. Oproti vzorci *7 tedy pes nejprve stárne rychleji, pak pomaleji (labrador je mentálně dospělý možná už v roce). Odpovídající průměrný věk člověka cca 70 let pak odpovídá labradorovým 12. (Po dosazení 12 do vzorečku vyjde necelých 71 let lidských.)
Zajímavé je, jaké výsledky by dalo zkoumání methylace u jiných plemen. Mohli bychom tak dostat pro každé plemeno jeho vlastní rovnici.
Zdroj: Science AAAS a další
doi: https://doi.org/10.1101/829192 (vlastní článek – preprint – na BioRXiv)
Poznámky PH:
Sciencemag.org je web časopisu Science, se Sciencemag.cz nemá společného nic.
Při přepočtech „na lidské roky“ mlčky předpokládáme, že u jednotlivých lidských populací (samozřejmě v obdobných životních podmínkách) by se na rozdíl od různých psích plemen průměrný věk dožití nelišil, i když zda to opravdu tak úplně platí…?
Také: vzoreček se kalibroval s tím, že člověk se dožívá 70 let. Ovšem výše odkazovaný článek zase vede k závěru, že právě člověk má v tomto ohledu biologické hodiny (nebo věk dožití?) od ostatních savců posunuté; do souvisejících úvah se lze rozhodně snadno zamotat.
Podle vzorečku labrador starý lidských 100 let (což je sice v pro člověka výjímečný věk, ale ne nemožný) by se měl dožít 75 let (oběhů Slunce) a nevěřím, že existuje Labrador, co se dožil 30-ti za celou existenci této rasy.
to howking: mate bohuzel pravdu, ten vzorecek ihned po 12 letech veku psa pridava prilis malo, 15 odpovida 74 letum, 20 odpovida 79 letum, to je uplne mimo
moje blbost, kdyz jsem ten clanek psal, mel jsem si prepocitat, nenapadlo me, ze na Science vyjde nesmysl; tedy minimalne ze vzrorec dava nesmyslne vysledky pro P vetsi 12
vlastne: logaritmus ano, ale nikdy by nemel psi rok byt kratsi nez lidsky, v limite by to tedy melo byt neco jako y = x. tak mozna zakladni zavislost neco jako L = P * ln P?