Sciencemag.cz
Doporučujeme
Krátký, ale pestrý život Arsinoé IV. A o konci hezké hypotézy.
Mezioborový výzkumný tým vedený antropologem Gerhardem Weberem z Vídeňské univerzity společně s odborníky z Rakouské akademie věd analyzoval lebku, která byla nalezena v roce 1929 v ruinách Efesu. Dlouho se spekulovalo, že by mohlo jít o ostatky Arsinoé IV., sestry slavné královny Kleopatry.
Nejnovější antropologické analýzy však ukazují, že se jedná o ostatky chlapce ve věku 11 až 14 let, který trpěl patologickými vývojovými poruchami. Jeho geny ukazují na původ v Itálii nebo na Sardinii (takže s největší pravděpodobností „Říman“).
Arsioné IV. se do Efesu dostala po řadě politicko-vojenských peripetií, víceméně do vyhnanství (viz Wikipedia.cz), kdy měla na rozkaz Caesara setrvávat v okrsku slavného Artemidina chrámu. Kleopatra s pomocí Marka Aurelia ji ale „pro jistotu“ stejně nechala zavraždit.
Lebka byla objevena v nádherném sarkofágu na hlavní ulici někdejšího Efesu, podle první analýzy šlo o pozůstatky asi 20leté ženy. Evidentně se jednalo o pohřeb významné osoby. Při pozdějších vykopávkách v roce 1982 byl objeven i zbytek těla (tentokrát však nikoli v sarkofágu, ale ve výklenku v předsíni pohřební komory). Navíc se ukázalo, že příslušný dům (nazvaný Oktagon) byl svou architekturou nějak odvozen od majáku na ostrově Faros (po Artemidině chrámu další ze Sedmi divů světa). A tak vznikla hypotéza, že mohlo jít právě o Arsioné.
Moderní metody analýzy nyní vedly k závěru, že svým stářím by lebka celkem celkem odpovídala úmrtí Arsinoé IV. (41 př. n. l.) a dále, že lebka a zbytek kostry skutečně patří jedné osobě. Nicméně genetická analýza zjistila v lebce i stehenní kosti přítomnost chromozomu Y, jednalo se tedy o muže.
Morfologické hodnocení lebky a údaje z mikro-CT navíc ukázaly, že chlapec z Oktagonu byl ještě v pubertě, bylo mu 11 až 14 let. To potvrzují i snímky zubních kořenů. Zřejmě však trpěl patologickým vývojem. Jeden z jeho lebečních švů, který se normálně spojuje až ve věku 65 let, byl již uzavřen, a lebka měla proto velmi asymetrický tvar. Nejvýraznějším patologickým rysem byla nedostatečně vyvinutá horní čelist, která byla neobvykle skloněná směrem dolů, což pravděpodobně vedlo k velkým problémům se žvýkáním.
Příčina vývojových poruch zůstává nejasná. Mohlo jít například o nedostatek vitaminu D. K podobnému vzhledu vedou také genetické choroby, jako je Treacherův Collinsův syndrom.
Gerhard W. Weber et al, The cranium from the Octagon in Ephesos, Scientific Reports (2025). DOI: 10.1038/s41598-024-83870-x
Zdroj: University of Vienna / Phys.org
Lebka z Oktagonu v Efesu. Credit: Scientific Reports (2025). DOI: 10.1038/s41598-024-83870-x
