Sciencemag.cz
Doporučujeme
Lithium je jedním ze tří prvků, které byly vytvořeny už krátce po velkém třesku. Nová studie čínských vědců sledovala obsah lithia ve stovkách tisíc hvězd podobných Slunci. Výsledkem publikovaným v Nature Astronomy je tvrzení, že hvězdy slunečního typu lithium v průběhu svého života nejenom ničí, jak se dosud předpokládalo. Je pravda, že termojaderné reakce ve hvězdách slunečního typu lithium spotřebovávají. Z obsahu lithia lze proto odhadovat různé děje probíhající v nitru hvězdy a dokonce i její stáří. Skutečně změřené obsahy lithia nicméně s teoriemi neseděly.
Autoři výzkumu tvrdí, že když se hvězdy typu Slunce v pozdní fázi svého života zvětší a stanou se červenými obry, lithium začnou svými reakcemi naopak vytvářet. (Jinak v této fází převládá především přeměna helia na uhlík.)
Závěry jsou založeny na datech z čínského projektu (dalekohledu) Large Sky Area Multi-Object Fiber Spectroscopic Telescope (LAMOST) a z australského GALAH.
Yerra Bharat Kumar et al, Discovery of ubiquitous lithium production in low-mass stars, Nature Astronomy (2020). DOI: 10.1038/s41550-020-1139-7
Zdroj: Chinese Academy of Sciences/Phys.org
Domnívám se, že pro chronologii hvězdy lze využít obsahu lihia v atmosféře pouze u těch hvězd, u kterých v začátku termonukleárních reakcí byla celá jejich hmota plně konvektivní. Pak se Li jistě spálilo. Pro třídu M jistě platí. Jsou ale hvězdy vyšších hmotností v dobách spalování lithia ještě také plně konvektivní?