Sciencemag.cz
Doporučujeme
Na Zemi je „zelená barva života“ spojena hlavně chlorofylem a. Exoplaneta podobná Zemi by však mohla vypadat zcela jinak. Mohly by ji pokrývat např. autotrofní mikroorganismy, které budou zachycovat jen málo nebo vůbec žádné viditelné světlo a místo toho využívat k fotosyntéze infračervené záření.
I Zemi (respektive specifická prostředí) obývá řada takových fotosyntetizujících mikroorganismů, které obsahují místo zelené barvy purpurové pigmenty. „Purpurové světy“, na nichž by takový život převládal, by vytvářely charakteristický světelný otisk, který by bylo možné detekovat pozemními i vesmírnými dalekohledy příští generace, uvádějí v novém výzkumu vědci z Cornell University.
„Purpurové bakterie mohou prosperovat v širokém spektru podmínek, což z nich činí jednoho z hlavních kandidátů na život, který by mohl dominovat na různých světech,“ uvedla Lígia Fonseca Coelho z Institutu Carla Sagana.
„Potřebujeme vytvořit databázi známek života, abychom měli jistotu, že naše naše dalekohledy nepřehlédnou život, pokud náhodou nevypadá přesně jako to, s čím se setkáváme kolem nás,“ dodala spoluautorka nové studie Lisa Kaltenegger.
Tým vědců nyní katalogizuje barvy a chemické znaky, které by v odraženém světle exoplanety vytvářela rozmanitá škála organismů a minerálů. Vědci při této příležitosti shromáždili a vypěstovali vzorky více než 20 purpurových (sirných i jiných) bakterií, které se mohou vyskytovat v různých prostředích, od mělkých vod, pobřeží a bažin až po hlubokomořské hydrotermální průduchy. (Mimochodem, drobné upřesnění: to, co se souhrnně označuje jako purpurové bakterie, může ve skutečnosti řadu barev, včetně fialové, žluté, oranžové, hnědé a červené.) Jako zdroj energie zpracovávají nízkoenergetické červené nebo infračervené světlo, a to pomocí jednodušších systémů fotosyntézy využívajících formy chlorofylu, které při fotosyntéze neprodukují kyslík. Možná byly nejrozšířenější formou života na rané Zemi ještě před nástupem „klasické zelené“ fotosyntézy rostlinného typu. Právě takové (mikro)organismy by mohly obývat planety, které obíhají kolem chladnějších červených trpaslíků – nejběžnějšího typu hvězd v naší galaxii.
Po změření biopigmentů a světelných otisků purpurových bakterií vědci vytvořili modely planet podobných Zemi s různými podmínkami a oblačností. Detekce exoplanety v podobě (částečně) purpurové tečky by sama o sobě ještě samozřejmě neznamenala důkaz života. Bylo by třeba vyloučit jiné barevné zdroje, například barevné minerály, které projekt ale rovněž rovněž katalogizuje.
V rámci průvodní tiskové zprávy se rovněž uvádí následující argumentace: za současných možností pozorování je pro nás velmi obtížné zaznamenat mimozemský život (PH: míněno asi/hlavně netechnologickou civilizaci mimo Sluneční soustavu). Pokud i tak nějaký život najdeme, znamenalo by to, že je ve vesmíru ve skutečnosti běžný.
Lígia Fonseca Coelho et al, Purple is the new green: biopigments and spectra of Earth-like purple worlds, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (2024). DOI: 10.1093/mnras/stae601
Zdroj: Cornell University / Phys.org, přeloženo / zkráceno / upraveno
Credit: Ryan Young/Cornell University
Zajímavá věc, ta fotosyntéza rostlin. Proč kytkám nechutná zrovna ta barva, která je v záření černého tělesa přesvícena nebo kombinována tak, že nikdy není vidět?