Sciencemag.cz
Doporučujeme
Sňatky mezi blízkými příbuznými kvůli olivám a vínu?
Vědci z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku ve spolupráci s dalšími výzkumníky na základě analýzy starověkých genomů popsali, jak zřejmě vypadala pravidla pro uzavírání manželství i celkové rodinné struktury v době bronzové v Řecku (především mykénské Řecko a mínojská Kréta).
Závěry jsou založeny na analýze 100 genomů. Díky nedávným pokrokům při vyhodnocování souborů starých genetických dat ze podařilo získat rozsáhlá data i z Egeidy, kde klima jinak zachování DNA příliš nepřeje. Pro mykénskou vesnici ze 16. století př. n. l. bylo pak dokonce možné rekonstruovat příbuzenské vztahy obyvatel domu – vůbec první takto rekonstruovaný „rodokmen“ pro celé starověké Středomoří.
Výsledkem je zjištění, že někteří ze synů zřejmě žili ve vesnici svých rodičů i v dospělosti. Jejich děti byly pohřbeny pod nádvořím usedlosti. Jedna z manželek, která se do domu provdala, přivedla do rodiny svou sestru, neboť její dítě bylo rovněž pohřbeno ve stejném hrobě. Další zjištění však bylo zcela nečekané: na Krétě a dalších řeckých ostrovech, stejně jako na pevnině, bylo před cca 4 000 lety zcela běžné vzít si bratrance – klasického, tj. z prvního kolene. Což je rozhodně unikátní, není známo, že by se to tak běžně praktikovalo v jiných kulturách.
Jak to vysvětlit? Archeolog Philipp Stockhammer, jeden z hlavních autorů studie, spekuluje, že by cílem mohlo být zabránit dalšímu dělení půdy. Zajištění co největší kontinuity rodu na jednom místě by rovněž mohlo být důležité pro pěstování oliv a vinné révy.
Eirini Skourtanioti, Ancient DNA reveals admixture history and endogamy in the prehistoric Aegean, Nature Ecology & Evolution (2023). DOI: 10.1038/s41559-022-01952-3. www.nature.com/articles/s41559-022-01952-3
Zdroj: Max Planck Society / Phys.org
Poznámky PH:
Snaha neštěpit půdu samozřejmě vyvolávala mnohé jevy: vše mohlo připadat prvorozencům (evropský středověk), bratři sdíleli jedinou ženu (polyandrie – Tibet). Smysl dává i to, že při pěstování víceletých plodin budou lidé ochotni investovat do práce tím víc, čím příbuznější jim budou ti, kdo pak vinice a sady zdědí. U obilí by to mohlo fungovat jinak. Samozřejmě i jinde lidé investovali do projektů s dlouhodobou návratností; třeba stavba rozsáhlých zavlažovacích systémů ale mohla být spojena s centrální mocí, tu v době mykénské a mínojské můžeme v Egeidě předpokládat jen v omezené míře (a ve starším období ještě méně).
Za pozornost by snad stálo zkoumat, co se dělo v dalších společnostech s významnou rolí víceletých plodin (palmy, Polynésie a jinde). Byla i tam větší míra příbuzenských sňatků?
Za další, nebylo ale hlavní pěstovanou plodinou Egeidy doby bronzové stejně přece jen obilí? (Byl obchod tak rozvinutý, efektivní a spolehlivý, že by se už tehdy dalo specializovat a obilniny dovážet?)
V jakém časovém rozsahu se příbuzenské sňatky konaly? Nepředcházely zániku těchto civilizací? Nekonal se eugenický výběr podařených a nepodařených potomků?