Sciencemag.cz
Doporučujeme
S využitím extrémně citlivých analytických metod vědci tvrdí, že na povrchu ledu existuje vrstva svými vlastnostmi připomínající spíše kapalinu.
Výzkumníci z nizozemské laboratoře AMOLF publikovali v časopisu Angewandte Chemie následující informace o chování/vlastnostech ledu. Na jeho povrchu skutečně vzniká tenká kapalná vrstva, proto se po přiložení dvou kusů ledu k sobě spojí do kusu jediného; běžné pevné materiály se tímto způsobem nechovají.
To, co vědci přímo měřili, byly síly poutající k sobě molekuly v různých vrstvách. Jako speciální technika byla použita generační spektroskopie se součtovou frekvencí (sum-frequency generation spectroscopy). Povrch ledu byl osvětlován femtosekundovými lasery, kdy interakcí s ledem vznikal další paprsek a změna frekvence (barvy) světla odpovídala vlastnostem povrchu.
Výsledek: Při teplotě –3 °C jsou slabě vázány („kapalné“) vrstvy tlusté 4 molekuly, při –30 °C jde už jen o vrstvy dvě. Při ještě nižších teplotách zmrznou i ty.
Proto se na ledu dá dobře bruslit, ale s klesající teplotou je to čím dál obtížnější; jiné výklady bruslení operují s tím, že kapalina vzniká až pod tlakem nože brusle.
Viz také podrobnější rozbor této problematiky: Proč je led kluzký (úryvek z Knihy o fyzice od C. A. Pickovera). Vedle sebe mohou působit oba faktory, tedy vrstvička kapaliny existující samovolně i ta vytvářená bruslí.
Zdroj: Phys.org a další
vlastne, nedalo by se to nejak testovat – dat do mrazaku na led pijak (treba kolmo – zda by vzlinalo a bylo vlhke i mimo dotek – pote, co by nasakla vrstva ze 4 molekul, by se utvorila na ledu dalsi a zase nasakovala atd.)