Pomocí atmosférických dat z Venuše a počítačového modelování měli vědci prokázal, že složení současné atmosféry (množství dusíku a oxidu uhličitého) a tlak na povrchu planety jsou možné pouze v důsledku rané formy deskové tektoniky. Tvrdí to tým vědců pod vedením výzkumníků z Brownovy univerzity.
Ze zjištění dále vyplývá, že Venuše byla tedy v minulosti podobnější Zemi, což snad zvyšuje i šanci na dávnou existenci života pozemského typu (poznámka: po němž by však do dneška nezůstaly v pekle panujícím na povrchu žádné stopy). Na Zemi desková tektonika totiž přispěla mj. ke stabilizaci klimatu.
Dobu trvání deskové tektoniky na Venuši nová studie odhaduje na rozmězí 4,5 – 3,5 miliardy let. Proč potom ale desková tektonika ustala? Planeta se nakonec stala příliš horkou a její atmosféra příliš hustou, navíc na Zemi má na deskovou tektoniku vliv i hydrosféra (poznámka: kdyby k tomuto ale mělo dojít před 3,5 miliardami let, to by to moc velký prostor místnímu životu nedávalo; naopak podle jiných názorů mohla být Venuše obyvatelná déle a o kapalnou vodu přišla až relativně nedávno. Viz také: Venuše mohla mít kapalnou vodu mnohem déle).
Z práce má vyplývat, že desková tektonika může být dočasným jevem, na druhé straně ale běžným i na jiných tělesech. Země má být výjimečná v tom, že zde tyto procesy běží neustále. Nakonec něco podobného může platit i pro obyvatelnost. Deskovou tektoniku podobnou Zemi má dnes podle všeho ještě Jupiterův měsíc Europa.
Dalším výsledkem studie je pak tvrzení, že současné složení atmosféry může být klíčem k pochopení historie planety (platí i pro exoplanety).
Matthew B. Weller et al, Venus’s atmospheric nitrogen explained by ancient plate tectonics, Nature Astronomy (2023). DOI: 10.1038/s41550-023-02102-w. www.nature.com/articles/s41550-023-02102-w
Zdroj: Brown University / Phys.org