Nedávný objev fosforovodíku v atmosféře Venuše vyvolal vlnu úvah na téma, zda by se nemohlo jednat o důsledek života. Atmosféra Venuše by oproti žhavému peklu na povrchu mohla být obyvatelnější. Zjištění publikoval tým Evropské jižní observatoře na základě analýzy dat (spekter) z dalekohledu ALMA.
Astronom Ignas Snellen z nizozemské Leiden University a jeho kolegové nyní ta samá data podrobili nezávislé analýze a dospěli k závěru, že signál přiřazovaný fosfanu (PH3) není vůbec přesvědčivý a ztrácí se v šumu. Práce zatím byla publikována pouze na serveru ArXiv a nezbývá než počkat, jak se celá záležitost dále vyvine.
Viz také: Fosfan v atmosféře Venuše opět vyvolal spekulace o místním životě
Vztah mezi oběma skupinami vědců má být přátelský, původní tým dal novému k dispozici i skript použitý ke zpracování dat.
Na Jupiteru vzniká fosfan abioticky, stejně tak ho umíme průmyslově vyrábět i na Zemi (ovšem jinak ho zde vytvářejí mikroorganismy). Spekulovalo se např. o tom, že na Venuši by mohlo jít o důsledek vulkanické aktivity. Autoři nového výzkumu tvrdí, že na Venuši ovšem žádnou možnost abiotické produkce fosfanu neobjevili. Fosfan by přitom v podmínkách Venuše nebyl stabilní (atmosféra má oxidační účinky), nějaký proces by ho zde musel tedy vytvářet stabilně.
Zatímco autoři původní studie se vyjádřili v tom smyslu, že očekávali především návrhy anorganických chemických reakcí, což závažnost jejich objevu zrelativizuje, nový výzkum tvrdí, že jde prostě o chybu – ale jinak by to nejspíš život opravdu znamenalo. Bez ohledu na Venuši se fosfan obecně pokládá za významný marker při hledání života na exoplanetách, alespoň na těch s oxidačními podmínkami, kyslíkem v atmosféře apod.
ArXiv.org: arXiv:2010.09761v1 [astro-ph.EP] 19 Oct 2020
Zdroj: UniverseToday