Sciencemag.cz
Doporučujeme
Mrak plynu a prachu, z něhož se vytvořily planety Sluneční soustavy, byl bohatý na těkavé sloučeniny prvků nezbytných pro život, jako je vodík, uhlík a síra. Ve vnitřní části sluneční soustavy – nejblíže Slunci, kde se dnes nacházejí čtyři kamenné planety a pás asteroidů – však tyto těkavé prvky mohly existovat jen stěží.
Kvůli vysoké teplotě Slunce nekondenzovaly a zpočátku zůstávaly převážně v plynné fázi. Jelikož tyto plynné látky nebyly začleněny do pevných skalnatých materiálů, z nichž se vytvořily vnitřní planety, obsahoval i raný předchůdce Země („Protozemě“) velmi málo těchto pro život nezbytných prvků, respektive jejich sloučenin. Pouze nebeská tělesa, která se vytvořila dále od Slunce v chladnějších oblastech, byla schopna do sebe začlenit tyto složky.
V nové studii vědci z Univerzity v Bernu poprvé prokázali, že chemické složení rané Země bylo kompletní nejpozději 3 miliony let po vzniku Sluneční soustavy – a to způsobem, který zpočátku na Zemi znemožňoval vznik života. Život na Zemi začal být možný až díky pozdějším událostem.
Výzkumný tým použil kombinaci dat o prvcích a izotopech z meteoritů a pozemských hornin k rekonstrukci procesu formování Země. Pomocí modelů a výpočtů byli vědci schopni časově zúžit, jak se vyvíjelo chemické složení Země. Metoda umožnila určit stáří materiálů starých několik miliard let s přesností na méně než milion let.
Sluneční soustava vznikla před asi 4 568 miliony let. Chemická signatura Prazemě se podle výsledků nové studie stihla vytvořit překvapivě rychle, za pouhé 3 miliony let.
Výsledky tak podporují předpoklad, že teprve pozdější srážka s jinou planetou – Theiou – přinesla rozhodující zlom a učinila ze Země planetu vhodnou pro život. Theia se pravděpodobně vytvořila dále od Slunce, v oblasti, kde se hromadily těkavé látky, jako je voda.
Studie významně přispívá k našemu porozumění procesům v rané fázi Sluneční soustavy a poskytuje vodítka k otázce, kdy a jak mohou vznikat exoplanety umožňující možný život. „Země nevděčí za svou současnou vhodnost pro život kontinuálnímu vývoji, ale pravděpodobně náhodné události – pozdnímu nárazu cizího tělesa bohatého na vodu. To jasně ukazuje, že vhodnost planety pozemského typu pro pro život není vůbec samozřejmostí,“ uvádí spoluautor studie Klaus Mezger z University of Bern.
Je-li to pravda, rozhodně má smysl se také podrobněji zaměřit na srážku Země s Theiou. O této kolizi toho dnes zase tolik nevíme…
Pascal M. Kruttasch et al, Time of proto-Earth reservoir formation and volatile element depletion from 53 Mn- 53 Cr chronometry, Science Advances (2025). DOI: 10.1126/sciadv.adw1280
Zdroj: University of Bern / Phys.org, přeloženo / zkráceno
Poznámky PH:
Kolize vedla také ke vzniku Měsíce.
Dobře, ale předpokládáme, že vody bylo v minulosti celkem dost na Marsu a možná i na Venuši. Ty se s něčím také srazily?
Vody je celkem dost v celém vesmíru.