Vizualizace černé díry, zdroj: NASA

Nejrychleji rostoucí černá díra jí Slunce denně

K astronomickým úlovkům letošního roku patří i dosud nejžravější černá díra J2157. Christopher Onken z Australské národní univerzity a jeho kolegové objevili objekt o hmotnosti 34 miliard sluncí. To je samo o sobě hodně, i když loňský rekord 40 miliard Sluncí to nepřekonává. I tak je to ovšem asi 8 000krát více než v případě černé díry v centru Mléčné dráhy. Nebo jinak řečeno, kdyby naše černá díra chtěla takto vyrůst, musela by pozřít dvě třetiny hvězd Galaxie.
Viz také: Největší černá díra je v clusteru galaxií Abell 85

Měření hmotnosti černé díry J2157 bylo nově provedeno pomocí chilského dalekohledu ESO VLT; samotný objekt byl objeven už v roce 2018. Na tomto objektu je ovšem unikátní ne samotná hmotnost, ale rychlost jejího růstu, kdy se hmotnost černé díry zvyšuje téměř o Slunce denně. Asi ještě zvláštnější na černé díře J2157 je její vzdálenost od Země. Kvůli tomu ji vidíme v podobě, kdy byl vesmír starý pouze 1,2 miliard let. Vlastně je překvapivé, že už tehdy dokázaly černé díry dorůst do takové velikosti a z té doby neznáme ani zdaleka nic podobného. Fuyan Bian z Evropské jižní observatoře (ESO) připouští, že pořádně nevíme, jak vypadaly v tak mladém vesmíru galaxie. Byly srovnatelně velké jako ty současné? Vyrostla černá díra J2157 tak extrémně kvůli tomu, že byla nějak výjimečná okolní galaxie (velikostí, koncentrací hmoty…)? Dokázala z nějakého důvodu konzumovat hmotu rychleji? Nebo zde dokonce došlo k nějakému dalšímu netypickému scénáři – třeba byla nějak vyhozena ze své původní galaxie, zfúzovala s černou dírou v centru jiné galaxie a zde pak díky nárůstu hmotnosti pokračovala u nově prostřeného stolu ve svém obžerství ještě rychleji?

Christopher A Onken et al. A Thirty-Four Billion Solar Mass Black Hole in SMSS J2157-3602, the Most Luminous Known Quasar, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (2020). DOI: 10.1093/mnras/staa1635
Zdroj: Australian National University / Phys.org

Poznámka PH: A mimochodem, jak asi tento otesánek vypadá nyní? Nejspíš už v příslušné galaxii dávno ustala tvorba nových hvězd, okolí je mrtvé a není co jíst, ale jaká je finální hmotnost?

Exotická fyzika neutronových hvězd: jaderné těstoviny a odkapávání protonů

Neutronové hvězdy jsou extrémní objekty, do jejichž nitra nevidíme. S poloměrem kolem 12 kilometrů mohou …

2 comments

  1. Poznámka k poznámce: Co je to současnost? 🙂

  2. mozna soucasnost neco jako „kosmologicky cas“ – kdyz mistne zmerime, ze od velkeho tresku uplynulo tech cca 13,5 miliard let?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *