Sciencemag.cz
Doporučujeme
A jak to souvisí s jádrem olova…
Dvě studie vyšlé ve Physical Review Letters se nově pokoušejí odhadnout maximální velikost neutronové hvězdy. Tentokrát nejde o hmotnost (tj. kde přesně se nachází hranice mezi neutronovou hvězdou a černou dírou), ale o objem. Dosavadní odhady hovořily o maximálním poloměru 10–12 km, Jorge Piekarewicz z Florida State University a jeho kolegové nyní došli k maximálnímu poloměru 13,25–14,25 km; rozdíl je tedy celkem značný.
Nečekaná je metoda, pomocí níž se k těmto výsledkům došlo. Je založena na měření vnější neutronové vrstvy (skin) na jádru olova 208 (82 protonů, 126 neutronů). Pokud neutrony v jádru značně převažují nad protony (obecně: u těžších prvků), uspořádá se jádro údajně tak, že vnější vrstvu jádra vytvoří samotné neutrony – a to je právě ona „kůže“. Tým Lead Radius Experiment (PREX) na urychlovači Thomase Jeffersona (Thomas Jefferson National Accelerator Facility) nyní určil, že neutronová vrstva u 208Pb měla být tlustá 0,28 femtometru. Jádro olova a neutronová hvězda, tedy objekty skutečně nesrovnatelné velikosti, spolu kupodivu nějak souvisejí, z jednoho lze odvodit druhé (dimenze vnější neutronové vrstvy, to, jak se rozšiřuje, koreluje s velikostí neutronové hvězdy, praví průvodní tisková zpráva Florida State University). Nakonec, u neutronových hvězd a černých děr stejně nezbývá nic jiného než to zkoušet s různými analogiemi, protože přímo je v laboratoři ještě asi nějaký ten pátek připravit nedokážeme…
Brendan T. Reed et al. Implications of PREX-2 on the Equation of State of Neutron-Rich Matter, Physical Review Letters (2021). DOI: 10.1103/PhysRevLett.126.172503
D. Adhikari et al. Accurate Determination of the Neutron Skin Thickness of Pb208 through Parity-Violation in Electron Scattering, Physical Review Letters (2021). DOI: 10.1103/PhysRevLett.126.172502
Zdroj: Florida State University / Phys.org
