(c) Graphicstock

Obden hladovějící myši jsou chytřejší

Vánoce jsou mj. svátky obžerství, takže pro změnu krátce na téma hladovění, respektive nepravidelného stravování.

Mark Mattson z amerického National Institute on Aging zkusil vedle sebe postavit dvě skupiny myší. Jedna dostávala potravu pravidelně každý den, druhá obden hladověla (také pravidelně). Celkový kalorický přísun byl v obou skupinách stejný.
40 myší na nepravidelné stravě se chovalo aktivněji a ostražitěji. Byla u nich zaznamenána větší aktivita částí mozku podílejících se na učení, zlepšila se jim paměť a také měly v mozku více látky zvané BDNF (brain derived neurotrophic factor), což je protein kódovaný stejnojmenným genem. Ten byl měl podle dřívějších výzkumů zvyšovat životnost nervových buněk a tím i zlepšovat kognitivní funkce.
Mechanismy toho všeho spíše jen odhadujeme. Po 10-14 hodinách bez jídla začne organismus odbourávat tuk. Při metabolismu tuku vznikají ketony, ty už pak přímo interagují s nervovými buňkami a vedou k vyšší produkci BDNF. Nelze ovšem říct, že by myši byly chytřejší jen v době hladovění, spíše jim prospíval „střídavý“ režim jako celek
Cílem výzkumu nebylo zjistit, jak účinná by mohla být dieta založená na těchto principech z hlediska hubnutí – i když např. existuje trochu podobná dieta 5:2, kdy se člověk postí 2 dny v každém týdnu.
Zdroj: MecialXpress.com a další

Poznámka: Podle jiných výzkumů ovšem hladovění způsobuje roztěkanost/nervozitu a špatnou náladu. V tom má ovšem nejhorší být mírná, stabilní podvýživa. Ani tak by si ale člověk asi netipnul, že by obden nejíst jeho duševní výkonnosti nějak prospělo, že by např. výše zmíněná „ostražitost“ umožňovala lépe vykonávat kancelářské profese.
Autoři výzkumu mj. tvrdí, že zvýšení kognitivních schopností v závislosti na hladu by mohlo mít i evoluční smysl, tj. pomoci v získání potravy v případě krize. Těžko ale říct, zda takový mechanismu dává smysl u všežravých hlodavců (a předků člověka) nebo spíše u šelem.

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

3 comments

  1. Jaroslav Řezník

    každý si to může vyzkoušet sám na sobě…možná to je individuální…jídlo zhoršuje náladu, hladovění zlepšuje náladu a čistí organismus..nervozita je spíše důsledkem zvýšené bdělosti

  2. tak u me tedy jidlo rozhodne naladu nezhorsuje :-). jinak s tim hladovenim, po 3 dnech se clovek citi zase dobre, tj. bych vubec nezatracoval delsi hladovky, ale prave ten 1. den hladoveni alespon ja rozhodne trpim.

  3. jeste bych dodal, ze je to nejen individuální, ale i otázka zvyku. cili treba po mesici v tomto rezimu bych byl spokojen i v hladovych dnech, to je samozrejme mozne…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close