(c) Graphicstock

Objeven nejenergičtější proud z kvasaru

Některé výtrysky z kvasarů mají i dostatek energie na to, aby svou galaxii „zametaly“.

Pomocí havajského dalekohledu Gemini North identifikovali astronomové dosud nejsilnější „vítr“ z kvasaru. Pohybuje se 13 % rychlosti světla a nese dostatek energie, aby významně ovlivnil tvorbu hvězd v celé své galaxii. Zajímavé je, že i když tato obří bouře začala už před 15 lety, zaznamenat se ji podařilo až nyní a kromě nových dat z observatoře Gemini k tomu bylo potřeba provést i nové způsoby počítačových simulací/modelování.
Příslušný kvasar SDSS J135246.37 + 423923.5 se nachází asi 60 miliard světelných let od Země. Jedna z autorem studie Sarah Gallagher z Western University (Kanada) uvádí, že sice již byly pozorovány rychlejší výtrysky z kvasarů, ty ale byly vždy tenké a nesly jen málo hmoty. V tomto případě jde o kombinaci (relativně) vysoké rychlosti a (relativně) mohutného proudu, kombinací obojího se tedy přenáší rekordní množství energie. Astronomové vůbec nepředpokládali, že něco takového mohou kvasary dokázat.
Emisi kvasary pohání obří černá díra v centru příslušné galaxie. Astronomové současně změřili její hmotnost – odpovídá asi 8,6 miliardám Sluncí, tj. je zhruba 2000krát hmotnější než černá díra uvnitř Mléčné dráhy.
Kvasar SDSS J135246.37 + 423923.5 nebyl objeven v poslední době; to, že se na takový energetický tok přišlo až po 15 letech, autoři vysvětlují prostě tím, že tyto objekty je velmi obtížné studovat. Podobných kvasarů, které jsme prozatím přehlédli, tedy kolem nás může být celé řada.
Kvasary (quasi-stellar objects) jsou obecně objekty v centru hmotných galaxií, superhmotné černé díry obklopené diskem silně zářícího plynu. Mohou dokázat zastínit ostatní hvězdy své galaxie. Některé výtrysky z kvasarů mají i dostatek energie na to, aby svou galaxii „zametaly“, tj. vyrážely ven materiál, z něhož by jinak vznikaly hvězdy, takže dokáží přímo utlumit tvorbu nových hvězd.

Hyunseop Choi et al, Discovery of a Remarkably Powerful Broad Absorption-line Quasar Outflow in SDSS J135246.37+423923.5, The Astrophysical Journal (2020). DOI: 10.3847/1538-4357/ab6f72
Zdroj: Gemini Observatory/Phys.org

Kapky tančí bez vnějšího zdroje energie

Řídit pohyb kapaliny po různých površích má smysl v celé řadě aplikací včetně těch, které …

9 komentářů

  1. 60 miliard LY??? neni to trochu moc??

  2. 60 miliard světelných let daleko? To je nějaký renonc, ne??? :-)))

    Jak se jí může dařit… JE TUHÁ!

  3. ,,Příslušný kvasar SDSS J135246.37 + 423923.5 se nachází asi 60 miliard světelných let od Země“ opravdu tak daleko??? ☺

  4. Vážně 60 miliard? Stáří vesmíru je 13,8 miliard let. Tzn. o objektech vzdálenějších než 13,8 mld let nemůžeme nic vědět. Světlo, jakožto nositel Informace se šíři rychlostí světla a u objektů vzdálenějších než je stáří vesmíru je stále na cestě k nám.

  5. asi sa naozaj myslí z druhého konca Vesmíru…lebo ak odhadujú priemer Vesmíru na nejakých 91 miliárd LY tak je to možné /aj ked asi nie :-)/

  6. Pavel Houser

    no, v tz to tak pisou, a i jinde, kde se vzdalenost zminuje. divne to ovsem je, ale z trochu slozitejsiho duvodu, myslim.
    neni to tak, ze zmerite jen 13,5 miliard svetelnych let. kvuli rozpinani jsou ty objekty aktualne dal, uvadi se cca 45 miliard svetelnych let (90 miliard svetelnych let je tedy prumer naseho horizontu udalosti, jak uvadi ffdf). 60 miliard je ale nicmene o dost vic.

  7. tak sme niekde v štvrtine Vesmíru od „okraju“ a na druhú stranu je to viac ako tých 60 mld. LY

  8. Článek zmiňuje spočtenou 18000 Mpc „luminosity distance“ – což je těch 60 miliard LY. Podle https://en.wikipedia.org/wiki/Luminosity_distance to sedí na skutečnou vzdálenost pro menší vzdálenosti (v tomhle případě v rámci naší galaxie), ale pro větší už není jasné jak přesně korelují skutečná vzdálenost a luminosity distance.

    Takže z článku se spíš vyčte že „to vypadá jako by to bylo 60G LY daleko“. Ve skutečnosti to asi bude blíž a něco (nějaká gravitační čočka nebo jiný úkaz?) způsobuje že to vypadá jako by to bylo takhle „nesmyslně“ daleko.

    Druhá možnost je chyba/šum v pozorování nebo ve výpočtu. Možná kdyby zakalkulovali šum a spočetli nepřesnost, třeba vyjde něco jako 60G+-40G LY 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close