(c) Graphicstock

Těžší izotopy železa unikají z jádra Země

Asi 2 900 km pod povrchem se nachází hranice mezi zemským pláštěm a jádrem. Teplota zde téměř skokově směrem dolů roste asi o 1 000 stupňů. Nový výzkum ukazuje, že těžší izotopy železa migrují na této hranici spíše směrem vzhůru a lehčí naopak. Horniny na spodku pláště se v důsledku toho obohacují o tyto těžší izotopy. (Poznámka: Obecně je více železa v polotekutém vnějším jádru než ve spodním plášti, kde převládá spíše „kamení“ – křemičitanové horniny.)
Podle autorů studie je lepší pochopení procesů, které se odehrávají na hranici pláště a jádra, důležité hned z několika důvodů. Umožní lepší interpretaci seizmických dat ze spodního pláště i lepší modelování přenosu tepla mezi povrchem Země a oblastmi pod ním. Také by se tímto způsobem mohla vysvětlit jedna záhada – proč se složení izotopů železa v horninách z pláště liší od složení železa v uhlíkatých meteoritech (chodritech), o nichž předpokládáme, že se vytvořily v době formování Sluneční soustavy. V horninách z pláště je více těžších izotopů, což odpovídá popsanému procesu. Dokonce je možné, že celý mechanismus stojí i za neobvyklým složením izotopů železa v případě některých sopečných vyvřelin až na povrchu (konkrétně v Polynésii, Samoa, Havaj…); šlo by tak vlastně o materiál částečně pocházející až z jádra.
Nové výsledky jsou založeny na studiu pohybu různých izotopů železa v teplotních gradientech za vysoké teploty a tlaku.

Charles E. Lesher et al, Iron isotope fractionation at the core–mantle boundary by thermodiffusion, Nature Geoscience (2020). DOI: 10.1038/s41561-020-0560-y
Zdroj: University of California, Davies/Phys.org a další

Poznámka PH: Analogicky si představme, že bychom železo destilovali. Nahoru proti gravitaci/tlaku by přednostně unikaly lehčí izotopy. Není tedy vlastně zvláštní, že rozvrstvení atomů železa v Zemi nefunguje naopak?

Modré mládě krasky krátkoocasé jávské se svým rodičům zbarvením zatím moc nepodobá. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Proč příroda nevytváří červenou pomocí rozptylu světla?

Živé organismy své barvy tvoří cca dvěma hlavními způsoby – pomocí pigmentů a jako tzv. …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close