Izotop N-9, kde na 7 protonů připadají pouze 2 neutrony, představuje první známý případ jádra, které se rozpadá vyzářením 5 protonů. Robert Charity z Washingtonovy University v St. Louis a jeho kolegové z Michigan State University a čínské Fudan University uvádějí, že tento izotop dusíku je samozřejmě nestabilní, vlastně představuje hraniční případ toho, co lze ještě považovat za jaderný stav. Vědci nicméně získali experimentální důkaz o jeho existenci na základě dat z National Superconducting Cyclotron Laboratory.
Na izotop dusíku N-9 lze pohlížet jako na pět slabě vázaných protonů, které obklopují částici alfa (pevně vázaný útvar dvou protonů a dvou neutronů). Toto seskupení je krátce drženo pohromadě jejich vzájemnými interakcemi. Protony se uvolňují postupně, přičemž nejprve unikne 1 a pak po sobě následují emise 2 párů. Mezitím tak krátce vzniknou další nestabilní izotopy uhlíku (C-8) a beryllia (Be-6).
Existence takového exotického systému má být dobrým testem toho, jak kvantová mechanika popisuje otevřené systémy mnoha těles.
„Prvky, které nás obklopují, vznikají prostřednictvím souboru mechanismů fungujících přes meziprodukty, které kolem sebe nevidíme,“ uvádí průvodní tisková zpráva. „Tyto meziprodukty jsou nestabilní a často mají velmi neobvyklý poměr neutronů a protonů. Poznání takových nestabilních jaderných konfigurací a reakcí, které je vytvářejí, umožňuje vědcům pochopit, jak vznikly na Zemi existující izotopy a proč jsou některé hojné a jiné vzácné.“
R. J. Charity et al, Strong Evidence for N9 and the Limits of Existence of Atomic Nuclei, Physical Review Letters (2023). DOI: 10.1103/PhysRevLett.131.172501
R. J. Charity et al, Invariant-mass spectroscopy in projectile fragmentation reactions, Physical Review C (2023). DOI: 10.1103/PhysRevC.108.044318
Zdroj: Washington University (St. Louis) / Phys.org