Starověká keramika. Zdroj: Pixabay, licence: Pixabay License, Volné pro komerční užití

Otazníky kolem Mořských národů (1)

Téma zániku civilizací nás přitahuje. Nejoblíbenější je konec Říma, pojďme se nyní podívat na to, co se na Blízkém východě a v Řecku odehrálo koncem doby bronzové, kolem roku 1200 př. n. l.
Kdo se o tuto problematiku trochu zajímá, ví, že tehdy zanikla říše Chetitů. Nějak k tomuto datu se řadí i trojská válka (nebo jedna z událostí, které se staly předobrazem pro příslušnou mytologii), končí ovšem i paláce v mykénském Řecku. Egypt nad invazemi Mořských národů dvakrát vítězí a tím si uhájil svou existenci, nicméně přišel o vládu nad syrspopalestinskou oblastí, kterou si udržoval prakticky po celé období Nové říše. K destrukcím došlo i na Kypru.
A zničen byl Ugarit; to je velmi zajímavé, protože zde byla používána abeceda, jejíž znalost skončila s městem. Ugaritské písmo vzniklo z klínopisu, když znaky získaly roli písmen. Fénická abeceda, kterou používáme dodnes v podobě odvozené alfabety, azbuky, latinky i písma arabského, vzala za jednotlivá písmena o něco později egyptské hieroglyfy (přechodem zde zřejmě bylo nejspíš písmo protosinajské). Lze si snadno představit, že kdyby Ugarit unikl zkáze, dnes jsme používali právě takto odvozené písmo (což by asi nebyl zvlášť důležitý rozdíl, ale zajímavé to snad je). Spolu s ugaritským písmem zaniklo i lineární písmo B, jimž se psalo v egejské oblasti (v Knóssu, Pylu atd.). Řekové písmo se zánikem mykénských paláců používat úplně přestali, 11.-9. stol. př. n. l. označujeme jako temná staletí. „Zapomenutí písma“ je událost dost unikátní, třeba po pádu Říma k ničemu podobnému nedošlo. Snad by se podobný příklad dal najít v konci protoindické civilizace. Chetité přestali používat babylonský klínopis, novochetiský stát v severní Sýrii si však udržel hieroglyfické písmo (které se používalo vedle klínopisu i před rokem 1200 př. n. l.; bylo víceméně slabičné a vyluštit se podařilo díky bilingvě z 9. stol. př. n. l. s písmem fénickým).
Co se vlastně kolem r. 1200 př. n. l. stalo? Níže uvedený zdroj celý kolaps kultur pozdní doby bronzové podrobně rozebírá, ovšem spíše bez jednoznačných odpovědí. Každopádně – nic nenasvědčuje tomu, že by za rozvrat mohly epidemie. Klima v oblasti se sice tehdy sice stalo sušším, ale sucha zde nastávala pravidelně. Nemáme důkazy, že by se na tehdejších událostech výrazněji podíleli noví obyvatelé ze západního Středomoří (možná se tam ale mořské národy mohly usadit poté?), ani tyto události asi nesouvisejí s pohybem ze severu Řecka (Dórové). Výsledkem zřejmě byl příliv (dalšího?) řeckého obyvatelstva na Kypr a na západní pobřeží Malé Asie i do Syropalestiny (poznámka PH: cca řeckého, tj, indoevropského původu jsou zřejmě Filištíni).
Písemné památky nejsou komplexní a archeologické dávají rozporuplný obraz. V Ugaritu, Pylu i Chattušaši zřejmě tušili určitá rizika, ale nemohli s nimi nic dělat. Naproti tomu obchodní trasy fungovaly až do katastrofy bez větších problémů. Pozdní doba bronzová byla obdobím globalizace, následovalo období menších a mnohem od sebe izolovanějších státečků; nicméně to nevypadá, že by příčinou kolapsu bylo zhroucení obchodu, spíše naopak, to až následovalo.

Zdroj: Eric. H. Cline : 1177 př. Kr. – Zhroucení civilizace a invaze Mořských národů
(pokračování článku)

Středověk - ilustrační obrázek. Rukopis rukopisu Ruralia commoda, 14. století, licence obrázku public domain

Středověká Praha

Praha se od říšských i polských velkoměst lišila tím, že nebyla multifunkční. Pražská řemeslná produkce …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *