Podle nové psovědné studie, opět z budapešťské Eötvös Loránd University, mají štěňata tendenci spontánně napodobovat lidské jednání, i když nejsou odměňována potravou ani hračkami a ani je předtím nikdo k nápodobě necvičil. Vlčata se chovají jinak, koťata si pak lidí nevšímala. Tendence kopírovat chování druhých je užitečná nejen pro osvojení …

Jak se zde již psalo opakovaně, černá barva některých amerických vlků je výsledkem dávného křížení s indiánskými psy. Černá barva srsti má podle nové studie ale navíc přímou adaptivní hodnotu. Za vším nejspíš stojí imunita. V těch částech Severní Ameriky, kde vlky napadá virus podobný spalničkám, se běžní šedí vlci …

Na Nové Guineji se počítání částí těla dostane klidně až k cifře 74. Za počin dávného matematického génia bývá označována asi 18 tisíc let stará kost z Išanga. Bez počítání se neobejdeme. Podle zoologů i některé zvířecí druhy (jako veverky) zřejmě poznají počty oříšků; šimpanzové se naučili znakovat od jedné …

Psi vyjí, tedy někdy a někteří. Samo o sobě na tom není nic divného, když jde o potomky vlků. Vědci ale nyní zkoumali, co se dá o vytí psů říct dalšího. Vyjí opravdu přednostně některá plemena, závisí vytí na věku či pohlaví psa a co vlastně vyjadřuje? Další z psovědných …

Hyeny skvrnité jsou inteligentní a žijí ve smečkách, navíc složitěji strukturovaných než třeba ty vlčí. To, že se hyeny dokážou navzájem podle svého vytí (zvuk se také označuje jako „houkání“) poznat, není proto nic divného. Nový výzkum to ale podle všeho exaktně potvrdil poprvé – ne tedy přímo, že to …

Pití mléka od počátku neolitu vedlo k růstu tělesné hmotnosti i výšky tehdejších lidí. Míněna je tím opravdu konzumace mléka, nikoliv mléčných výrobků jako takových. Růst výšky/hmotnosti nastal tam, kde u lidí došlo ke genetickým změnám umožňujícím bezproblémově trávit mléčný cukr (laktózu) i v dospělém věku. (Terminologicky: zpracovávající enzym je …

Nová studie vede k závěru, že psí oči skutečně produkují více slz, když se psi znovu setkají se svým pánem. Obecně pak za spojení slz s pozitivními emocemi stojí u psů podobně jako u člověka zřejmě hormon oxytocin. Takefumi Kikusui z japonské Azabu University na myšlenku přišel tehdy, když viděl …

Byli neandertálci masožravci, respektive v jaké míře? Otázka je to celkem sporná. Některé studie zubního kamene neandrtálců z Pyrenejského poloostrova zřejmě ukazují, že konzumovali hlavně rostliny, jiné výzkumy prováděné na lokalitách mimo Pyrenejský poloostrov zase naznačují, že se živili téměř výhradně masem. Pomocí nových analytických technik nyní vědci prokázali, že …

Na Santorini, Krétě, Kypru a dalších řeckých ostrovech byla postupně objevena řada kamenných kuliček trochu menších než golfové míčky. Jejich účel se vysvětloval různě: mohlo jít o náboje do praků, házecí koule k nějaké hře, kuličky sloužící k počítání nebo o kameny pro nějakou deskovou hru. Archeologové z Bristolské univerzity …

Nejstarší kamenné nástroje jsou staré 2,6 milionu let. Jejich vznik se většinou spojuje s kulturou – v tom smyslu, že tyto a už vůbec ne pokročilejší artefakty sotva někdo dokázal vyrobit sám od sebe a od nuly, musel se to tedy naučit (v tomto smyslu kultura = negeneticky předávané know-how). …