Sciencemag.cz
Doporučujeme
Domácí psi chápou do značné míry přání člověka, ale jídlo mu nedají. A to ani v rámci poměrně komplikované výměny. Určité aspekty Vězňova dilema a teorie her psi možná nechápou.
Jim McGetrick a jeho kolegové z vídeňské University of Veterinary Medicine naučili 37 psů, že zmáčknutím tlačítka dojde k vydání dávky potravy. Poté oddělili tlačítko a dávkovač tak, že se potrava vydávala do odděleného prostoru (výběhu).
V rámci experimentu byli poté psi vždy spárováni se dvěma neznámými lidmi. Jeden z nich kooperoval a vydával psovi potravu. Pak si pes a člověk vyměnili místa a „krmit“ mohl pes. Výzkumníci nezjistili žádné významné rozdíly v tendenci psů mačkat tlačítko v závislosti na tom, zda jim člověk předtím vydával pamlsky.
Autoři studie uvádějí, že psi jsou podle výsledků dřívějších pokusů schopni recipročního altruismu vůči jiným psům a rozlišují i mezi spolupracujícími a nespolupracujícími lidmi. Nicméně tyto dvě schopnosti, zdá se, nekombinují (respektive příslušná studie alespoň nepřinesla žádný důkaz, že by to dělali). Možná ale také psi na experimentu prostě něco nepochopili, respektive si nedali do souvislosti mačkání tlačítka a kooperaci (kdyby jim někdo pamlsek podával, bylo by to jiné?).
McGetrick J, Poncet L, Amann M, Schullern-Schrattenhofen J, Fux L, Martínez M, et al. (2021) Dogs fail to reciprocate the receipt of food from a human in a food-giving task. PLoS ONE 16(7): e0253277. doi.org/10.1371/journal.pone.0253277
Zdroj: Public Library of Science / Phys.org
Poznámky PH:
Podle mého názoru je problém mj. následující. Pro psa, alespoň toho žijícího v moderní společnosti, je člověk „dárcem jídla“. Má neustále někde granule, pamlsky, aniž by je viditelně musel získávat. Psa tedy jakoby nenapadne, že by člověk jídlo mohl nemít. Proč dávat jídlo člověku, když ho nepotřebuje/stejně má. Když člověka někde raní mrtvice, pes na něm bude ležet, zahřívat ho, chránit ho, poběží pro pomoc, ale (asi) mu nedonese chleba ani svoje granule.
Vlci ve smečce jinak krmí nemocné. Pes, který by spolu s člověkem získávat potravu (společný lov apod.), by se pak za výše uvedených podmínek choval jinak. Bezmocnému člověku by nosil jídlo.
Ale to je samozřejmě jen subjektivní hypotéza, bez empirického ověření.
Zajímavá je ovšem navíc jedna věta z průvodní tiskové zprávy k článku. „Chování člověka v první fázi pokusu (=dával/nedával pamlsky stiskem tlačítka) nemělo vliv ani na chování psa vůči němu při volných interakcích po ukončení pokusů.“ Zde by se dalo čekat, že ke krmiči se budou psi chovat přátelštěji, i když mu nebudou tlačítkem vydávat pamlsky. Z toho se zase spíše zdá, že psi prostě neporozuměli celkovému designu experimentu.
E-kniha – texty o psech ze Sciencemag.cz sebrané, doplněné a uspořádané.
Psověda: Od domestikace vlka po psy u počítačů. 100 vědeckých studií o psech
Kdy lidé poprvé ochočili vlka? Kolik hraček znáš… Kolik slov se dokážou naučit geniální border kolie? Pozná se pes v zrcadle a má teorii mysli? Psi a matematika. Vnímají psi magnetické pole? Mohli by se dožívat 20 let? Genetické studie i experimenty zkoumající chování. Novinky o psech, které se v posledním desetiletí objevily ve vědeckých článcích. Psí zajímavosti z důvěryhodných zdrojů.
Nová vlna 2022, 150 ns
Objednávka na Palmknihy.cz
Objednávka na Kosmas.cz
