Foto: © palau83 / Dollar Photo Club

Roste popularita DNA testů pro psy, alespoň v USA

Proč nechávat psovi dělat test DNA? Důvody mohou být různé; je-li pes člen rodiny, pak zhruba ze stejného důvodu jako u člověka. Může zde být smysl zdravotní nebo geneaologický. Samozřejmě se tu a tam objevují články o tom, že nějaké genetické testování psů bude povinné, třeba aby se tímto způsobem identifikovali ti, kdo po svém psu nesbírají hovínka, to teď ale pomiňme.
Valentin Graff na Phys.org popisuje, že v USA v posledních letech výrazně vzrostla obliba DNA testů psů kvůli určení plemene. Takto postupují jak lidé adoptující křížence z útulku, tak i kupci čistokrevného psa s rodokmenem (ověření, zda je chovatel nepodvedl, nedošlo k záměně apod.). Cena testu tohoto typu se pohybuje mezi 100 a 200 dolary. Testování se provádí ze slin a nejčastějším způsobem provedení je zaslání vzorku do laboratoře poštou.
Genealogické testy takto mohou vzhledem ke sdílení dat dokonce najít i příbuzné dotyčného psa, třeba na druhém konci USA (nebo oblasti, v rámci níž se příslušná služba používá). Budou se pak majitelé kontaktovat a navštěvovat, což tedy (subjektivně) působí i trochu směšně?
Mnohdy si ovšem majitelé nenechávají udělat test jen pro zajímavost, ale také aby se s ohledem na zjištěnou krev plemene se psem nějak pracovali, lépe pochopili jeho chování. Samozřejmě na plemeni (statisticky) závisí vhodný způsob výcviku, co bude psa spíš bavit atd. (I když v praxi: citován je případ člověka, jemuž test řekl, že jeho pes je křížencem pitbulla, bígla, čau-čau a německého ovčáka; co pak z toho vyvodit?) Původní článek uvádí i případ, kdy si někdo koupil německého ovčáka, posléze však u něj detekoval tolik vlčích vlastností, až získal podezření, zda mu chovatel nepodstrčil wolfdoga (jak se ukázalo, nebylo tomu tak).
Lidé si také nechávají stanovit genetické markery psů s ohledem na rizika onemocnění. Americká asociace veterinárních lékařů nicméně doporučuje majitelům, aby z takových výsledků nedělali vlastní závěry bez konzultace s veterinářem.
A pak je zde ještě jedna věc: někde platí na určitá plemena omezení (třeba je odmítají pronajímatelé bytů, ale omezení mohou existovat i na území celých států). Když se člověk dozví, že jeho pes je napůl pitbull nebo staford (nebo rotvajler nebo československý vlčák…), už se nemůže tvářit, že o tom neví (respektive – může se nějak provalit, že o tom věděl, i bez ohledu na to, jaké k tomu zaujme sám stanovisko).

Zdroj: Phys.org

E-kniha – texty o psech ze Sciencemag.cz sebrané, doplněné a uspořádané.
Psověda: Od domestikace vlka po psy u počítačů. 100 vědeckých studií o psech
Kdy lidé poprvé ochočili vlka? Kolik hraček znáš… Kolik slov se dokážou naučit geniální border kolie? Pozná se pes v zrcadle a má teorii mysli? Psi a matematika. Vnímají psi magnetické pole? Mohli by se dožívat 20 let? Genetické studie i experimenty zkoumající chování. Novinky o psech, které se v posledním desetiletí objevily ve vědeckých článcích. Psí zajímavosti z důvěryhodných zdrojů.
Nová vlna 2022, 150 ns
obalka-knihy
Objednávka na Palmknihy.cz
Objednávka na Kosmas.cz

Proč některé rampouchy mají vlny? Kvůli rozpuštěným látkám

Některé rampouchy vznikají s rovných povrchem, jiným na na něm v průběhu růstu vytvářejí vlnky, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close